Domů › Pro zdraví

Chvála červené řepě

23. Září 2009 | Alemari |

Období nastupujícího podzimu a teplotních výkyvů často prověří naši imunitu. Při prvních příznacích nachlazení saháme většinou po citrónech a přitom by mnohdy stačilo zaměřit svůj zrak na tuto krásou sice neoplývající zeleninu, ale o to víc vhodnou v našich zeměpisných šířkách k posílení celého organizmu.

Červená řepa

je vysoce zásaditá a jako taková je schopna potlačovat nejen viry a bakterie, ale účinně nám pomáhá bojovat s často rozšířenými mykózami. Je-li správně pěstována, obsahuje dostatek selenu a dalších minerálů, a tak se stává přímo zásobárnou přírodních látek prospěšných našemu tělu a též i bránících vzniku rakoviny.

Červená řepa zbavuje mozek jedovatých kovů, například hliníku. Je kvalitním zdrojem kyseliny listové, vitamínu C a zejména draslíku, který upravuje srdeční činnost, udržuje normální krevní tlak a napomáhá správné činnosti nervové soustavy. Poskytuje tělu křemík, který posiluje kosti, cévy i kůži.
Již jsem v některých poznámkách uvedených u receptů zmiňovala, že kromě červeného barviva, které je důležitým antioxidantem, červená řepa obsahuje i vzácné stopové prvky rubidium a cezium.

Význam červené řepy

Shrnutím jejích účinků dostáváme v podobě této zeleniny do rukou účinného a přitom levného pomocníka proti celkovému poklesu imunity a pro posílení těla v mnoha směrech.

Červená řepa

  • podporuje peristaltiku střeva, čímž odstraňuje zácpu
  • podporuje činnost žaludku a žlučníku
  • odstraňuje z těla jedovaté látky
  • vytváří vazivové tkáně
  • zesiluje stěny cév
  • zlepšuje využití bílkovin
  • zajišťuje duševní pohodu
  • zpevňuje pokožku
  • napomáhá při alergiích
  • aktivuje tvorbu červených krvinek
  • má kladný vliv na revma
  • je cenným pomocníkem v boji proti mykózám

Myslím si, že červená řepa je v našich krajích nedoceněna. Mnoho lidí ji na trhu míjí bez povšimnutí a je to škoda, protože její častá konzumace v jakékoliv podobě je v mnoha směrech prospěšnější než velké dávky vitamínových či jiných potravinových doplňků.

Způsoby přípravy

Kořen červené řepy je nasládlý obsahem přírodních cukrů a v syrovém stavu je vhodný pro přípravu zásadité šťávy, kterou můžeme pro zlepšení chuti míchat s mrkvovou šťávou. Čerstvě připravená šťáva je dosti koncentrovaná, a proto doporučuji její sílu zmírnit naředěním kvalitní vodou tak, aby detoxikační účinek nebyl příliš razantní. Tato šťáva je velice vhodná pro rekonvalescenty a dle soudu mnohých léčitelů nemá v posilujících účincích konkurenci.

Syrový kořen lze též připravit jako chutný salát smícháním s další vhodnou zeleninou, viz salát Červená řepa s mrkví a křenem, ale více lidí dá asi přednost červené řepě vařené.

Z hlediska nutričních hodnot je dobře uvařená bulva červené řepy stejně dobrým zdrojem živin jako řepa syrová. Salát připravený z vařené červené řepy bychom měli do jídelníčku zařazovat co nejčastěji. Ať již jako Červená řepa v umeoctu nebo smícháním se smetanou.

Červenou řepu lze přidávat i do polévek a nemusí to být jen klasický ruský boršč. Můžeme přidat jednu bulvu do směsi zeleniny a uvařit si Zeleninovou polévku s devatero kořením. V této polévce se červená řepa téměř ztratí a jen doplní obsah kvalitních minerálů.

Nejen oku, ale i chuti polahodí Polévka s červenou řepou, kde je červená řepa nepřehlédnutelná. Zde polévka získá po řepě nejen charakteristickou barvu, ale i chuť. Foto viz recept anebo poslední obrázek v článku.

Z uvařené a oloupané červené řepy lze připravit i chutnou pomazánku, kterou ocení spíš přímo milovníci červené řepy, mezi které se osobně počítám i já. Její jemně nasládlá příchuť je pro pomazánku určitě zcela netradiční, ale zato Pomazánka z červené řepy s křenem bude vhodná v každém ročním období.

Vaření řepy vcelku

Pokud nevaříme červenou řepu v polévce, ale chceme až z uvařené připravit nějaký chutný pokrm či salát, je vhodné při jejím vaření dodržovat pár zásad, které napomohou zachování kvalitních živin v bulvě.

Především doporučuji si předem odměřit množství vody v hrnci na bulvy tak, aby byly následně při vaření celé ponořené. Osolenou vodu nejdříve přivedu k varu a pak do ní vkládám dobře umyté neoloupané bulvy vcelku, každou s kořenem, který neodřezávám.

Vodu po přivedení k varu obohatím o koření jako je bobkový list, celý kmín, fenykl a anýz, a pak řepu vařím pomalým varem dle její velikosti minimálně hodinu až hodinu a půl.

Teprve po této době zkouším na jedné bulvě vpichem, zda je již provařena. Zbytečně ale nevpichujeme víc, každý vpich je otvor, a způsobuje prýštění cenné šťávy do vařící vody.
Iontovou rovnováhu varného roztoku nám pomáhá z velké části udržet právě osolení, a tak ke ztrátám minerálů při kontrole vpichem dochází minimálně.

Při vaření musíme občas dolévat vyvařenou vodu, ale vždy raději vařící, abychom var nepřerušili. Po uvaření vodu scedíme a bulvy necháme vychladnout a dále postupujeme dle toho, jaké máme s vařenou řepou další úmysly. Uvařené bulvy oloupeme a nastrouháme na kaši nebo krájíme do podoby kostek do salátu.

Červenou řepu v celých bulvách lze také upéci na plechu a pak po prochladnutí oloupat a postupovat potom stejně jako u řepy uvařené.

Možná není tolik známo, že kromě bulvy jsou z červené řepy jedlé i listy. Obsahují beta-karoten, vápník a železo. Upravují se stejně jako špenát a dříve se vlastně konzumovaly prvořadě. Kořen se užíval více k léčebným účelům.

Sušená červená řepa

Ještě stojí za zmínku i červená řepa v podobě prášku. Usušená a pomletá na jemno pomáhá s obarvením pokrmů, viz např. Sojové maso na zelenině s bulgurem.
Kdo tuto zeleninu nemá mnoho v oblibě, a chce přitom využít jejich ozdravných účinků, může ji v práškové podobě užívat jako potravinový doplněk. I sušená je velmi účinná a podporuje regeneraci tělesných a mozkových buněk.

Doprovodné účinky

Též považuji za nutné upozornit, že konzumací červené řepy dochází k obarvení stolice a moči do červena. Kdo toto neví, může se zaleknout, ale je to jen vylučování barviva a nemusíme být nijak znepokojeni tímto stavem. Trvá pouze po dobu konzumace a vyloučení z těla a není známkou nemoci. Spíš dobré funkčnosti ledvin a trávení.

Při samotné dietě s červenou řepou se mohou vyvolat reakce jako jsou migrény, pálení či příznaky rýmy apod. Je to jen projev očisty organizmu. Samotnou dietou zde míním, že se „vrhnete“ :-) jen na šťávy z řepy, vařenou řepu v podobě kaší či studenou jako saláty, a k tomu třeba jen přílohu vařenou rýži a nejíte nic jiného…
To je sice velice dobrá detoxikace, ale může při zanešeném organizmu vyvolat očistné stavy, které jsou pak doprovázeny zmíněnými reakcemi našeho těla.

Proto by nemocní lidé měli začínat s jejím příjmem opatrně a dávky pokrmů z ní připravených zvyšovat postupně. Je lepší ji do jídelníčku zařadit jako jedno jídlo nebo přílohu v podobě salátu, to zůstanou projevy očisty bez bolestného doprovodu.

Červená řepa jako ochrana

Tuto jednoduchou a nenáročnou zeleninu doporučuji všem, co si chtějí vylepšit své zdraví a nemocným a oslabeným lidem obzvlášť. Její široké spektrum účinků a přitom celoroční dostupnost ji přímo předurčují k tomu, aby zaujala významné místo v jídelníčku lidí všech věkových kategorií, především vzhledem ke svým preventivním ochranným účinkům.


Komentáře

ipaletova píše:

09. Březen 2011 | 17:39

Dobrý den, paní Alenko. Musím říct, že jsem již odmala červenou řepu nesnášela, stejně tak můj muž a ani děti ji nemají rádi. Nicméně jsem se nedávno dostala k jedné očistné detoxikační kůře, a tam byl i salát z červené řepy. Tak jsem si nejdříve říkala, že se raději do žádné očisty organizmu pouštět nebudu, neboť řepu nesnáším, ale nakonec jsem se rozhodla to vyzkoušet. Recept je asi takový: uvařená řepa se nastrouhá nahrubo případně nakrájí na kostky, přidá se mrkev s hráškem, buď uvařená nad parou a vychlazená nebo uvařená v zeleninovém vývaru a rovněž vychlazená. Na závěr se může přistrouhat tvrdý sýr, případně kdo je alergický na kravské výrobky, tak například kozí či jiný sýr. Nakonec se jemně osolí, může se přidat i jakékoliv koření, nechá se vychladit a můžeme podávat. Já jsem si tento recept tak oblíbila, že v současné době si ho dělávám téměř každý den a mám na něj vyloženě chuť. A to nemluvím o ceně řepy, když jsem asi za 7 kousků menší řepy zaplatila cca 9 korun. Takže řepě dávám velkou jedničku. Rodinku jsem sice zatím nepřesvědčila, ale snad časem. Přeji vám krásný den. Ivana

Alemari píše:

09. Březen 2011 | 19:06

Dobrý večer přeji paní Ivanko, děkuji za příspěvek. Trošku mi tam vadí ten kravský sýr, ale to byl jen můj pocit, když jsem to četla, však s kozím sýrem to může být pochoutka.

Právě jsem povečeřela také červenou řepu, ale v křenové omáčce, té se zase nemohu nabažit já :-). Tentokrát jsem si „přihodila“ jen žitný kváskový chléb a trošku ochutnala večeře, co jsem dělala druhým, což byly robi nudličky na curry s pórkem. Byl to okamžitý nápad, recept zde nenajdete, ale chutnalo to dobře.
Prostě, červená řepa a kysané zelí u mě nyní „vede“ :-).
Tělo zřejmě ví proč, vitamínů a minerálů máme po zimě asi každý málo…
Zdravím.
Alemari

Michaela píše:

03. Duben 2011 | 06:30

Dobrý den, Alemari,

červenou řepu mám v oblibě už od dětství, ale jedla jsem ji vždy jen v klasické podobě, zavařenou ve sladkokyselém nálevu. Několik Vašich receptů mě zaujalo, takže jsem zakoupila čerstvou řepu a chystám se některý z nich vyzkoušet. Ráda bych se zeptala, zda mohu uvařit celou řepu v tlakovém hrnci? Mám s ním velmi dobré zkušenosti především při vaření luštěnin, kdy se doba vaření podstatně zkrátí.
U jednoho z receptů jsem si také všimla poznámky, že letošní řepu lze použít čerstvou. Znamená to tedy, že teď v tomhle období, kdy ještě není nová sklizeň, je řepu vždy lepší raději uvařit? I do salátu?
Předem moc děkuji za odpověď.
Michaela

Alemari píše:

03. Duben 2011 | 08:57

Dobré ráno Michaelo,
tak to jste „ranní ptáče“ , když se tak dívám, kdy jste to psala .-)

Co se týče vaření v tlakovém hrnci, nevnímám, že by tam mohl být problém, ba naopak, mohlo by to velmi zkrátit dobu vaření. Opět bych ji vařila celou, jen omytou a neoloupanou, s trochou soli a nějakého koření.

S tou čerstvou řepou jsem to asi mínila takto. Letošní mladá řepa ještě není, vše co je k dostání je jenom loňská uskladněná, ale pokud není zvadlá, jde ji použít také „za syrova“.
Mám zkušenost, že starší řepa, která je již taková i naměklá, se špatně za syrova loupe, špatně se strouhá na salát a proto tuto loňskou raději vždy vařím.

Výjimečně ji čerstvou okrájím, když ji potřebuji do nějakého postního dne na šťávu, ale na salát, kde se používá řepa syrová, tak tam si raději počkám na novou sklizeň.

Je nutno brát v úvahu i dobu, kdy ji používáme.
Na podzim a po celou zimu bych použila na saláty i čerstvou řepu z poslední sklizně, a na jaře již kvalita uskladněné řepy silně klesá, tak tam bych již počkala na novou.
Je to doopravdy dle té kvality.

Přeji Vám, ať Vám řepa chutná, cokoliv si z ní připravíte, a také si ji zamilujete pro její rozmanitost použití.
Osobně velmi miluji (a to se, jak vidím zpětně, již opakuji :-) ) omáčku z červené řepy s křenem. S tempehem je to úžasná kombinace.

Přeji krásnou neděli.
Alemari

Michaela píše:

03. Duben 2011 | 14:53

Milá Alemari,
děkuji za Vaši rychlou odpověď, díky které jsem stihla řepu uvařit ještě dnes :-) Je pravda, že jsem ranní ptáče a o víkendu je tento čas jediný možný, kdy se dostanu k počítači :o) jakmile se vzbudí moje dcera, už nemám šanci.
Ale abych se vrátila k řepě, v tlakovém hrnci se uvařila snadno, koření navíc krásně provonilo kuchyni. Musím říct, že jsem byla příjemně překvapená přirozenou sladkou chutí a musela jsem se hodně držet, abych řepu nesnědla jen tak samotnou. Vždycky jsem si myslela, že sladká chuť je dána nálevem, do kterého se zavařuje.
Jako první jsem si vybrala recept na salát s mrkví a křenem a musím říct, že je naprosto fantastický (a to se ještě nestačil vychladit). Původně se mi moc nezdála ta kombinace s jogurtem, tak jsem nejdříve jen na lžičku ochutnala. A opět jsem byla mile překvapena. Je pravda, že jsem měla zrovna doma řecký jogurt, který má trochu vyšší obsah tuku, ale myslím, že to na škodu určitě nebude, spíš naopak :-) Na uvednou porci jsem ho dala jen polovinu a výsledek je opravdu skvělý. Dám mu pár minut v lednici, protože se obávám, že delší dobu nevydrží :-)
Druhou část řepy chci vyzkoušet na křenové omáčce, jen bych se zeptala, zda máte vyzkoušenou i jinou přílohu. Brambory nejsou zrovna mým favoritem, ale zatím si nedovedu představit, co by k omáčce bylo vhodné. Ale zkusím jako obvykle dát na svou intuici a chuť, obvykle mě napadne vhodná příloha až když jídlo vařím.
V každém případě děkuji za skvělé recepty a jsem ráda, že mohu zařadit další "českou" zeleninu do jídelníčku.

Michaela

PS - těším se na setkání na sobotním kurzu.

Alemari píše:

03. Duben 2011 | 15:09

Děkuji milá Michaelo za Vaši obšírnou zprávu. Nějak jsem tušila proč asi jindy nemáte čas. Ještě si to také pamatuji :-), i když mám děti dospělé…
Jste moc šikovná, jak si umíte poradit.

Milá Michaelo, také se těším na naše setkání na kurzu. Vážím si toho velice, že pojedete až z takové dálky.

Jinak… místo brambor mi tam jde i bulgur, ale já tu řepu v omáčce mám ráda i s rýží basmati anebo bez obilniny jen s marinovaným tempehem. Ta řepná kaše je dobrá i samotná :-) !

Ale možná jste si již vybrala.
Srdečně zdravím.
Alemari

Barbora píše:

23. Leden 2012 | 18:31

Dobrý den, Alemari,

nejprve bych Vám chtěla poděkovat za Vaše skvělé stránky, které jsou pro mě velkou inspirací. Babička už nás od mala učí jíst zdravě a u mě se to setkalo s kladnou odezvou, takže Vaše recepty ráda využívám ;-)
Chtěla jsem se zeptat, jaký máte názor na používání keramických nožů v souvislosti se ztrátou vitamínů u zeleniny při použití kovových nožů a zřejmě i struhadel apod. Jak může být, pokud opravdu je a nejedná se pouze o marketingový krok, ta zráta veliká?

Děkuji
S pozdravem a přáním hezkého večera
Bára

Alemari píše:

23. Leden 2012 | 22:00

Dobrý večer, milá Báro.
Děkuji Vám za Vaše milá slova v úvodu.
Co se týče vitamínů a nožů :-)
Myslím si, že k nějaké ztrátě vitamínů na řezu při styku s kovovým nožem dochází, již jsem se na toto téma vyjadřovala v komentáři viz Rýžový koláč s goji.
Jak je ztráta veliká, to nedokážu odhadnout. To by chtělo nějaký rozbor, a na to nejsem zažízena. Takže se k tomu víc, bohužel, nemohu vyjádřit.
Alemari

Nahoru