Cukrářské droždí - amonium
V článku o kypření jsem se dočetl, že používáte amonium jen výjimečně. Proč? Mně se to zdá jako geniální věc, co v pečivu nezanechá žádnou chuťovou stopu.
Jestli se nepletu, při pečení proběhne rozklad na čpavek, CO2 a vodu - čpavek unikne ven a pečivo je tak naprosto čisté a prosté jakéhokoli rezidua, které zbyde v případě běžného prášku do pečiva. Amonium jsem si v poslední době oblíbil a používám ho do všech ovocných koláčů, co peču. Spokojenost maximální. Jedno balení z drogerie mi stačí aspoň na 10 pečení ale spíš víc, což je velice výhodné, když uvážím, že celé balení mě stálo asi 15 korun.
Krom jiného je jeho použití velice jednoduché - udělám celé těsto a až na konec tam nasypu trošku amonia a vmíchám dovnitř a hned potom to strkám na plech, přikryju ovocem a dám péct.
(NH4)2CO3 → 2 NH3 + CO2 + H2O.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Verze pro tisk
- 5871 x přečteno
Vaříme zdravě



Komentáře
Alemari píše:
Milý pane Brozkeff, přeji dobrý večer. Máte pravdu co se týče rovnice chemického rozkladu uhličitanu amonného, který takto probíhá v látce samotné za zvýšené teploty.
To proč ho nepoužívám tak jako Vy, ale jen velice výjimečně, je z toho důvodu, že to tak prostě necítím. Hmota, v našem případě těsto, do kterého by bylo amonium přidáváno, není inertní a tak si netroufám říci, že vše proběhne jen dle této rovnice. Nepátrám po možných reakcích a ani je zde nebudu nastiňovat. Při výběru způsobu, kterým vařím se řídím již pouze svojí intuicí a ta mne vede jiným směrem.
Ponechávám volnost ve výběru kypřidel čtenáři. Takže Vás nijak nebudu zrazovat, abyste amonium nepoužíval, ale prostě ..já osobně ho necítím jako zas tak moc vhodné a zde předkládám jen recepty, které mám sama ověřené a přišly mi k nim z 98% informace „shora“ :-)
S pozdravem
Alemari