Hlíva ústřičná v omáčce

3-4 porce | Pro oslabenou slinivku je nutné hlívu ústřičnou  doopravdy dobře podusit co nejvíce do měkka. Dále viz poznámka.

Ingredience:
  • 400 g hlívy ústřičné už očištěné
  • 150 g cibule
  • 40 g panenského olivového oleje (4 polévkové lžíce)
  • 300 ml vody na podlití
  • 1 rovná čajová lžička mletého kmínu
  • 2 bobkové listy nebo špetka mletého bobkového listu
  • muškátový oříšek (nastrouhat jako když solíme)
  • trošku sojové omáčky „Tamari“
  • 1 lžička kmínového panenského oleje nebo i ostropestřecového
  • mořská sůl dle chuti
  • trošku umeoctu nebo citronové šťávy

Na zahuštění:

  • 25 g hladké rýžové mouky + 150 ml rýžového mléka (popř. jen vody)

Příloha:

  • uvařené brambory, sypané koprem
  • červená řepa vařená, pokapaná umeoctem
  • kysané zelí
  • čerstvá strouhaná mrkev

Hlíva ústřičná je po úpravě nejen chutným pokrmem, ale obsahem minerálních a jiných prospěšných látek a též léčivými vlastnostmi ji můžeme řadit mezi superpotraviny. Hodí se pro vaření, dušení a i zapékání. Pro inspiraci jsem ji podusila a zahustila v omáčce jako hlavní pokrm.

Po zakoupení hlívy ji zavčas vyndáme z obalu či sáčku, protože by se neměla v teple zapařit. Proto radím dávat pozor na balené potraviny a raději houbu koupit na váhu čerstvou a hned ji doma přemístit do chladu a bez igelitu.

K vaření si ji připravíme krátkým propláchnutím a pokrájením na kousky. S tím začneme nejdříve, abychom měli následně vše po ruce. Cibuli očistíme, na jemno nakrájíme a krátce na olivovém oleji orestujeme. Na ni pak vsypeme kousky hlívy ústřičné a začneme míchat tak, aby se všechny dostaly i na horké dno a začaly se dusit. Zatím nepodléváme, jen mícháme. Přidáme sůl a mletý kmín, který bez podlití lépe pokrm provoní.

Až se nám zdá, že se houba už chytá dna, tak ji podlijeme. Vody na podlití je pro uvedené množství hlívy tak akorát, ale je třeba dusit velice pomalu na mírném plameni. Houby při dušení ještě svou vodu pustí, že skoro není třeba již dále podlévat, ovšem kontrolovat je vhodné. Přidáme bobkový list nebo špetku mletého a jemně nastrouháme po povrchu muškátový oříšek. Pak již jen přikryjeme pokličkou s dírkou a dusíme na mírném ohni cca 1 hodinu. Kontrolujeme občas průběžně a hlavně ke konci dušení, zda je v hrnci dostatek tekutiny, aby se nám hlíva nepřipálila. V případě potřeby mírně podlijeme horkou vodou.

Až je houba úplně měkká, přistoupíme k zahuštění a závěrečnému dochucení. Z hladké rýžové mouky a rýžového „mléka“ si připravíme záklechtku, kterou v pokrmu krátce povaříme. Rýžový nápoj není vyloženě nutný, někdy postačí i jen voda, ale použijeme-li jej, je chuť více „smetanová“ :-) . Omáčku pak jen lehce doředíme vodou do konzistence, kterou máme rádi.

Zdá-li se nám chuť houbové omáčky málo výrazná, můžeme ji v závěru podpořit přídavkem půl lžičky sojové omáčky „Tamari“. Celkový dojem určitě velice vylepší omaštění trochou panenského kmínového oleje nebo jiného kvalitního oleje. Kdo má rád omáčku mírně pikantnější, neudělá chybu, když ji nakonec lehce okyselí umeoctem nebo několika kapkami čerstvé citrónové šťávy, ale pak se již musí pokrm odstavit z dosahu tepla.

Dušenou hlívu ústričnou v omáčce servírujeme s bramborem a zeleninovou oblohou z vařené červené řepy, pokapané umeoctem, trochou kysaného zelí a čerstvé strouhané mrkve. Je to nejen lahodící oku, ale i chuťově zajímavé.

Přeji dobrou chuť!

Poznámka: Hlíva ústřičná si mne získala již dříve a stále jsem se chystala, že vám ukáži nevšední kombinaci. Je však kupodivu dobře stravitelná i pro moje oslabené trávení a zatím jsem si vždy pochutnala. Je již zcela na vás, zda dáte jako příloze přednost třeba rýžovým knedlíkům nebo něčemu jinému. Hlívu v omáčce lze jíst i jen s kváskovým chlebem.

Sice jsem tento pokrm zařadila i pro oslabenou slinivku, ale kdo má potíže tohoto rázu, musí zvážit svůj okamžitý zdravotní stav a nejdříve vyzkoušet na malém množství, jak omáčku stráví. Pokrm nejdříve ochutnat a možná bych i doporučila hlívu do omáčky namixovat nebo namlet na jemnější kousky, které se lépé produsí.

O kvalitách hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) bylo napsáno mnoho a je dobré vědět, jak je tělu prospěšná a navíc i cenové dostupná. Vřele doporučuji i v zimním období, kdy se v obchodech se zeleninou objevuje pravidelně a považuji ji i za chutnější než žampiony. Hlíva ústřičná pomáhá s udržením hladiny cholesterolu, upravuje krevní tlak, peristaltiku střev, chrání srdce a cévy a celkově posiluje imunitní systém. Obsahuje mnoho vitamínů a stopových prvků, také důležité proteiny, betaglukany, aminokyseliny a škálu monosacharidů i polysacharidů. Jako potravinový doplněk se užívá sušená, ale mnoho podpůrných vlastností zůstává zachováno i po tepelné úpravě. Lze říci, že pomáhá vždy a je oprávněně považována za elixír věčného mládí.

Kmínový olej používám ve své kuchyni často a tak se odvolávám na recepty, kde jsem již o něm psala více informací. Například v nedávném receptu v poznámce. Nově občas přidávám do jídel i ostropestřecový panenský olej, který je obzvláště vhodný pro posílení jater.

Sdílení

    3 098 zobrazení článku
    2 komentáře
    1. BendfisZVC Odpovědět
      Milá Alemari, můj dotaz se týká zahušťování - použití kukuřičného škrobu (vím, že zde není uveden, ale nevěděla jsem, zda-li byste můj dotaz u starších receptů "našla"). Dnes jsem vařila fazolový guláš s bramborami. Zahustila jsem "kaší" z uvařených brambor a dvěma lžícemi kukuřičného škrobu (Gustin) rozmíchanými ve vlažném hrnku tekutiny z guláše. Poté jsem vařila asi 2 minuty. Guláš však nezhoustl, nevíte proč? Má vliv rozmíchání, vaření? Nikdy předtím jsem tento škrob nepoužila (jsem teprve začátečník). Nevíte prosím o nějaké zdravé variantě zahuštění? Nebo takového výsledku jako s moukou nikdy nedosáhnu? Předem děkuji za odpověď na možná vyčerpávající komentář. Hezký den přeji. B.
      • Alemari Odpovědět
        Milá Bendfis, ať napíšete svůj dotaz k jakémukoliv receptu, vždy jej najdu, buďte bez obav. Postaví se mi do řady komentářů, které čekají ke schválení, i kdybyste odpovídala na recept z roku 2007 :-) Co se u Vás při zahuštění přihodilo, netuším. Rozmíchání má vliv, zahuštění musí být dobře rozptýleno v použité tekutině, jinak se udělají žmolky a nemusí se dosáhnout požadované hustoty. Vaření by vliv mít nemělo, tedy pokud obecně pak omáčku neokyselíte a nepřivedete ji ještě k varu, to pak zřídne. Na to se musí dávat pozor a dál po okyselení např. u koprové, už nevařit, jen ohřát k jídlu. Na zahuštění používám kromě škrobů nejvíce hladkou rýžovou mouku, která se chová jako bílá pšeničná a je stejná i co do barvy i funkce a dosáhnete stejného zahuštění. Zahustit lze i pomocí japonského škrobu kuzu. Zdravím. Alemari :-)

    Zanechte odpověď

    *

    captcha *