V mládí mi byl hodně předáván názor, že pití mléka je zdravé a prospěšné. Viděla jsem, že rodičům chutná a tak jsem ho měla také v oblibě. Doma se vypilo mléka hodně, v létě i jako nápoj na žízeň. Mnohdy dokázalo zahnat hlad. Z mléka se vařilo, připravovaly kaše, pudingy, kakao, omáčky.

Do mléka se tenkrát nepřidávaly stabilizátory, aby vydrželo měsíce. Jeho kvalita se dala zjistit pouhým přičichnutím a zkysnuté mléko šlo upotřebit na tvaroh nebo vypít jako kyšku, která mi vychlazená chutnala ještě víc. Z domácího tvarohu se následně mohl připravit i sýr. Mléko se dalo prostě využít beze zbytku.

O tom, že kravské mléko bývá příčinou alergií a zahleňování, píší lékaři i odborníci na zdravou výživu již léta. Já se to dozvěděla až v dospělosti a pochopila jsem, že mohu jeho omezením ovlivnit zdraví své i svých dětí. V mé rodině se mi naštěstí nepodařilo prosadit trend pití mléka, jakožto nápoje zdraví, který zavedli moji rodiče, a tak nebyl problém ho vyloučit postupně z konzumace úplně.

Mohu být jenom ráda, že zatím nepatříme k lidem alergickým na laktózu a mléčné bílkoviny a že můžeme alespoň některé mléčné výrobky ještě jíst. Máme stále rádi tvaroh, ze kterého připravuji pro rodinu pomazánky a dezerty. V oblibě jsou i různé tvrdé sýry a bílé jogurty.

Na máslo také zatím nedám dopustit. Od doby, kdy jsem pracovala jako studentka na brigádě v máslárně, miluji čerstvé máslo. Před tím jsem si vůbec neuměla představit, jak vlastně vůbec chutná. Až když jsem si ho namazala na chleba čerstvě utlučené, před tím než vstupovalo do balící linky, zjistila jsem jeho nádhernou chuť a vůni po smetaně. Nemohla jsem se ho tenkrát nabažit. V době mých studentských let se čerstvě vyrobené máslo, dle informací od zaměstnanců máslárny, vždy nejdříve zchladilo a pak se uchovávalo jako zásoba. Na trh přicházelo až máslo z chladíren, vyrobené dříve. Tehdejší situace prý vyžadovala toto předzásobování. Čerstvě utlučené máslo se s tím, co se prodávalo v obchodě nedalo vůbec srovnat.

Nyní se již dostane koupit kvalitní a chutné máslo, na které jsem léta jenom vzpomínala. Dobré máslo je podle mne stále tím nejlepším tukem hned za panenskými oleji z kvalitních semen, plodů a ořechů.

Nikdy mi různé margaríny nechutnaly a tak jsem v rodině tyto tuky vůbec nezavedla. Navíc si uvědomuji, co je potřeba „chemie“ k jejich výrobě. Myslím si, že kvalitní máslo i s obsahem cholesterolu udělá našemu tělu lepší službu. V současnosti si máslo někdy ještě „máznu“ na kváskový chléb, když neodolám jeho krásné vůni. Ale jinak pro nemocnou slinivku nebude vhodná jeho konzumace asi vůbec a když tak velice opatrně.

Co zatím mají v rodině stále rádi jsou pomazánková másla. Snažím se kupovat vyráběná ze smetany a vůbec nejraději je připravuji sama z másla, tvarohu, popř. bylinek, obohacená kvalitními tuky jako ochucená másla nebo přímo pomazánky. Razím zásadu, že alespoň vím, co tam dávám. Sama je mnoho nekonzumuji, pro oslabenou slinivku jsou hůř stravitelná.

Zkouším občas „propašovat“ do rodiny mléko kozí a kozí sýry, ale zatím u druhých jen s malým úspěchem. Mně osobně vyhovují však daleko víc než sýry z kravského mléka. Také miluji nesolený ovčí sýr a moc mi chutná žinčice z ovčího mléka. Oslabená slinivka lépe snáší kozí a ovčí sýry než kravské a při zachování dělené stravy je mohu jenom doporučit vyzkoušet.

Nyní, co existují alternativní sušené nápoje mléčného charakteru, jsem mohla rozšířit jídelníček a vrátit se i k dříve oblíbeným receptům. Obilná „mléka“ se nám stala chutnou náhradou a pokud přímo nepřejdeme k čerstvě připraveným obilným mlékům nebo jiným mlékům živočišným, jako kozímu, tak asi chvíli zůstanou.

Sušené obilné nápoje

jsou k dostání v mnoha chuťových variantách s nejširším aspektem využitelnosti v kuchyni. Od koktejlů, do pečiva, přes kaše, pudingy až po nejrůznější omáčky. Tyto nápoje mají výhodu ve své snadné a rychlé přípravě. Existují v mnoha základních variantách jako nápoje sojové, pohankové, rýžové, kukuřičné a ovesné a také s mnoha různými příchutěmi. K dostání jsou v prodejnách zdravé výživy a některá v lékárnách.

Vyzkoušela jsem snad všechny výrobky z této oblasti a v mé kuchyni se usídlily následující, pro mne základní sušené nápoje:

• sušený sojový nápoj s příchutí smetany
• sušený rýžový nápoj
• sušený ovesný nápoj
• a sušený sojový nápoj s vanilkovou příchutí

Občas k nám zavítá také nějaký Soja Milk Extra protein a nebo sojový nápoj Soja Milk Natural.

Sojový nápoj s příchutí smetany Zajíc

Tento výrobek od firmy Mogador je sušený sojový produkt, který obsahuje sojový olej, tepelně upravenou sóju se smetanovým aroma. Nápoj z něj připravený má výraznou mléčnou chuť. Je vhodný na kakao, koktejly, do obilné nebo ajurvédské kávy, do omáček, do polévek, do kaší, pudingů a prostě všude tam, kde jsme dříve používali mléko.

Rýžový nápoj Zajíc

Je od stejné firmy a je vyroben na bázi tepelně upravené rýže. Rýže je velice nutričně a dieteticky hodnotná potravina, vyniká lehkou stravitelností. Rýžový nápoj obsahuje sušený sojový sirup a je lehce nasládlý. Jako teplé „mléko“ tvoří u dna hustší složku a proto z něj nepřipravuji kakao. Volím ho především do pečiva, pudingů a dalších spíše sladkých pokrmů.

Soja Milk Vanilka

Tento sušený sojový nápoj s vanilkovou příchutí od firmy ASP je výrazně sladšího charakteru díky kukuřičnému sirupu. Obsahuje tepelně upravenou sóju a vanilková příchuť jej předurčuje na koktejly, pudingy, dezerty. Je dobře rozpustný a v rodině ho mají rádi jako studené „mléko“ samotné a nebo třeba ke švestkovým knedlíkům. Výborné jsou z něho připravené zmrzliny bez cukru a je dobrý do různých netučných pudingových krémů, třeba k plnění trubiček.

Oves Milk

neboli ovesné „mléko“ vyrábí také firma ASP CZECH, s.r.o. Tato biologicky hodnotná alternativa živočišného mléka je velice vhodná jako dietetický nápoj. Má příjemnou mléčnou chuť a lze ho použít také všude tam, kde se užívá mléko. Nahradí trochu i pšeničnou mouku. Používám ho nejraději do ovesných kaší a jako mléko do obilných káv. Obsahuje kukuřičný sirup, rostlinný olej, ovesnou mouku jemně mletou a zpracovanou v páře. Je také velice chutné jako „mléčný“ přídavek do bramborové kaše a v dosti koncentrované podobě také místo smetany na polití zapékaných brambor nebo těstovin a na zpestření zeleninových polévek.

Obilné nápoje neobsahují cholesterol, laktózu a ani geneticky upravované suroviny. Pro bezlepkovou dietu bych vyloučila ovesný nápoj, který obsahuje ovesnou mouku, jinak jsou všechny, co jsem uvedla, bez lepku.
Mezi nápoji si vyberou jak celiatici, tak vegetariáni, ale i všichni, co hledají zdravější potraviny.

Sojové výrobky

Co se týče sortimentu tvarohu a sýrů, tak ty jsme rozšířili o sojový tvaroh tofu. Z tofu natural připravuji dezerty, ale i slané pomazánky. Mám také velice ráda tofu již ochucené. Ponejvíc používáme tofu bylinkové, marinované a lahůdkové. Tyto varianty jsou chutné do zeleninových salátů a nemusí se již nijak upravovat. Také sem tam koupíme nějaký sojový jogurt. Občas zpestřím jídelníček i sojovou „uzeninou“ nebo paštikou, popř. vegetariánským salámem.

Sušené mléčné smetany do kávy nahrazujeme např. sojovou smetanou a na sváteční dny stále ještě kupuji pro rodinu klasickou šlehačku. Různé „rádoby“ šlehačky ve spreji moc nepreferujeme. Sice lze někde koupit i šlehačku ve spreji bez cukru, ale vesměs jsou všechny tyto výrobky slazeny a mléčného tuku mají poskrovnu. Není nad doma ušlehanou neoslazenou šlehačku, kterou však mohou jen ti, co jim slinivka ještě dobře funguje.

V prodejnách zdravé výživy jsou k dostání i sojová, rýžová, ovesná, mandlová a jiná mléka v tekuté podobě v krabicích, která jsou možná ještě vhodnější než sušené nápoje. Jsou v BIO kvalitě, avšak i ve vyšší cenové hladině. Proto by přechod na sušená obilná „mléka“ mohl být v prvopočátku určitě dostatečným krokem ke zlepšení vlastního zdraví.

Obilné nápoje jsou výborným řešením pro alergiky na kravské mléko a také pro všechny, kteří hledají kvalitnější potraviny a současně se chtějí zbytečným alergiím vyhnout jak u sebe tak i u svých dětí.