2007–2010 © Vaříme zdravě – Všechna práva vyhrazena. Prohlížením webu souhlasíte s Podmínkami použití.
Ochrana osobních údajů | Kontakt | Reklama | Odkazy | RSS
stránky pohání Drupal | vytvořil Vladimír Mokrý
Období nastupujícího podzimu a teplotních výkyvů často prověří naši imunitu. Při prvních příznacích nachlazení saháme většinou po citrónech a přitom by mnohdy stačilo zaměřit svůj zrak na tuto krásou sice neoplývající zeleninu, ale o to víc vhodnou v našich zeměpisných šířkách k posílení celého organizmu.
je vysoce zásaditá a jako taková je schopna potlačovat nejen viry a bakterie, ale účinně nám pomáhá bojovat s často rozšířenými mykózami. Je-li správně pěstována, obsahuje dostatek selenu a dalších minerálů, a tak se stává přímo zásobárnou přírodních látek prospěšných našemu tělu a též i bránících vzniku rakoviny.

Červená řepa zbavuje mozek jedovatých kovů, například hliníku. Je kvalitním zdrojem kyseliny listové, vitamínu C a zejména draslíku, který upravuje srdeční činnost, udržuje normální krevní tlak a napomáhá správné činnosti nervové soustavy. Poskytuje tělu křemík, který posiluje kosti, cévy i kůži.
Již jsem v některých poznámkách uvedených u receptů zmiňovala, že kromě červeného barviva, které je důležitým antioxidantem, červená řepa obsahuje i vzácné stopové prvky rubidium a cezium.
Shrnutím jejích účinků dostáváme v podobě této zeleniny do rukou účinného a přitom levného pomocníka proti celkovému poklesu imunity a pro posílení těla v mnoha směrech.
Červená řepa
Myslím si, že červená řepa je v našich krajích nedoceněna. Mnoho lidí ji na trhu míjí bez povšimnutí a je to škoda, protože její častá konzumace v jakékoliv podobě je v mnoha směrech prospěšnější než velké dávky vitamínových či jiných potravinových doplňků.
Kořen červené řepy je nasládlý obsahem přírodních cukrů a v syrovém stavu je vhodný pro přípravu zásadité šťávy, kterou můžeme pro zlepšení chuti míchat s mrkvovou šťávou. Čerstvě připravená šťáva je dosti koncentrovaná, a proto doporučuji její sílu zmírnit naředěním kvalitní vodou tak, aby detoxikační účinek nebyl příliš razantní. Tato šťáva je velice vhodná pro rekonvalescenty a dle soudu mnohých léčitelů nemá v posilujících účincích konkurenci.
Syrový kořen lze též připravit jako chutný salát smícháním s další vhodnou zeleninou, viz salát Červená řepa s mrkví a křenem [1], ale více lidí dá asi přednost červené řepě vařené.
Z hlediska nutričních hodnot je dobře uvařená bulva červené řepy stejně dobrým zdrojem živin jako řepa syrová. Salát připravený z vařené červené řepy bychom měli do jídelníčku zařazovat co nejčastěji. Ať již jako Červená řepa v umeoctu [2] nebo smícháním se smetanou [3].
Červenou řepu lze přidávat i do polévek a nemusí to být jen klasický ruský boršč. Můžeme přidat jednu bulvu do směsi zeleniny a uvařit si Zeleninovou polévku s devatero kořením [4]. V této polévce se červená řepa téměř ztratí a jen doplní obsah kvalitních minerálů.
Nejen oku, ale i chuti polahodí Polévka s červenou řepou [5], kde je červená řepa nepřehlédnutelná. Zde polévka získá po řepě nejen charakteristickou barvu, ale i chuť. Foto viz recept anebo poslední obrázek v článku.
Z uvařené a oloupané červené řepy lze připravit i chutnou pomazánku, kterou ocení
spíš přímo milovníci červené řepy, mezi které se osobně počítám i já. Její jemně nasládlá příchuť je pro pomazánku určitě zcela netradiční, ale zato Pomazánka z červené řepy s křenem [6] bude vhodná v každém ročním období.
Pokud nevaříme červenou řepu v polévce, ale chceme až z uvařené připravit nějaký chutný pokrm či salát, je vhodné při jejím vaření dodržovat pár zásad, které napomohou zachování kvalitních živin v bulvě.
Především doporučuji si předem odměřit množství vody v hrnci na bulvy tak, aby byly následně při vaření celé ponořené. Osolenou vodu nejdříve přivedu k varu a pak do ní vkládám dobře umyté neoloupané bulvy vcelku, každou s kořenem, který neodřezávám.
Vodu po přivedení k varu obohatím o koření jako je bobkový list, celý kmín, fenykl a anýz, a pak řepu vařím pomalým varem dle její velikosti minimálně hodinu až hodinu a půl.
Teprve po této době zkouším na jedné bulvě vpichem, zda je již provařena. Zbytečně ale nevpichujeme víc, každý vpich je otvor, a způsobuje prýštění cenné šťávy do vařící vody.
Iontovou rovnováhu varného roztoku nám pomáhá z velké části udržet právě osolení, a tak ke ztrátám minerálů při kontrole vpichem dochází minimálně.
Při vaření musíme občas dolévat vyvařenou vodu, ale vždy raději vařící, abychom var nepřerušili. Po uvaření vodu scedíme a bulvy necháme vychladnout a dále postupujeme dle toho, jaké máme s vařenou řepou další úmysly. Uvařené bulvy oloupeme a nastrouháme na kaši nebo krájíme do podoby kostek do salátu.
Červenou řepu v celých bulvách lze také upéci na plechu a pak po prochladnutí oloupat a postupovat potom stejně jako u řepy uvařené.
Možná není tolik známo, že kromě bulvy jsou z červené řepy jedlé i listy. Obsahují beta-karoten, vápník a železo. Upravují se stejně jako špenát a dříve se vlastně konzumovaly prvořadě. Kořen se užíval více k léčebným účelům.
Ještě stojí za zmínku i červená řepa v podobě prášku. Usušená a pomletá na jemno pomáhá s obarvením pokrmů, viz např. Sojové maso na zelenině s bulgurem [7].
Kdo tuto zeleninu nemá mnoho v oblibě, a chce přitom využít jejich ozdravných účinků, může ji v práškové podobě užívat jako potravinový doplněk. I sušená je velmi účinná a podporuje regeneraci tělesných a mozkových buněk.
Též považuji za nutné upozornit, že konzumací červené řepy dochází k obarvení stolice a moči do červena. Kdo toto neví, může se zaleknout, ale je to jen vylučování barviva a nemusíme být nijak znepokojeni tímto stavem. Trvá pouze po dobu konzumace a vyloučení z těla a není známkou nemoci. Spíš dobré funkčnosti ledvin a trávení.
Při samotné dietě s červenou řepou se mohou vyvolat reakce jako jsou migrény, pálení či příznaky rýmy apod. Je to jen projev očisty organizmu. Samotnou dietou zde míním, že se „vrhnete“ :-) jen na šťávy z řepy, vařenou řepu v podobě kaší či studenou jako saláty, a k tomu třeba jen přílohu vařenou rýži a nejíte nic jiného…
To je sice velice dobrá detoxikace, ale může při zanešeném organizmu vyvolat očistné stavy, které jsou pak doprovázeny zmíněnými reakcemi našeho těla.
Proto by nemocní lidé měli začínat s jejím příjmem opatrně a dávky pokrmů z ní připravených zvyšovat postupně. Je lepší ji do jídelníčku zařadit jako jedno jídlo nebo přílohu v podobě salátu, to zůstanou projevy očisty bez bolestného doprovodu.

Tuto jednoduchou a nenáročnou zeleninu doporučuji všem, co si chtějí vylepšit své zdraví a nemocným a oslabeným lidem obzvlášť. Její široké spektrum účinků a přitom celoroční dostupnost ji přímo předurčují k tomu, aby zaujala významné místo v jídelníčku lidí všech věkových kategorií, především vzhledem ke svým preventivním ochranným účinkům.
Odkazy:
[1] http://www.varimezdrave.cz/cervena-repa-s-mrkvi-a-krenem
[2] http://www.varimezdrave.cz/cervena-repa-v-umeoctu
[3] http://www.varimezdrave.cz/cervena-repa-se-smetanou
[4] http://www.varimezdrave.cz/zeleninova-polevka-s-devatero-korenim
[5] http://www.varimezdrave.cz/polevka-s-cervenou-repou
[6] http://www.varimezdrave.cz/pomazanka-z-cervene-repy-s-křenem
[7] http://www.varimezdrave.cz/sojove-maso-na-zelenine-s-bulgurem