Chléb, základní potravina velké části lidstva, se s vývojem technologie průmyslového pečení, poněkud vzdálil od toho chleba, který pekli naši předkové.
Tradiční „kváskový“ chléb je již k dostání v prodejnách se zdravou výživou, ale upéci ho lze i doma.

Existuje nespočet jak druhů chleba tak technologií jeho příprav, takže netvrdím, že tento postup je ten jediný správný.

Uvedený recept jsem v obecném základu převzala se svolením od čtenáře webu Martina Gore, a při opakovaném pečení jsem upřesnila množství ingrediencí a dotvořila návod do konečné podoby. Může se pro vás stát buďto přímo vodítkem nebo inspirací k vašemu domácímu pečení.

Postup přípravy konečného těsta bude rozložen do dvou dnů, jak jinak, s kváskovým pečivem je při tomto obyčejném postupu s delším zpracováním potřeba počítat.

Výsledek vás ale v mnohém překvapí, a až se stane pečení součástí denního programu, tak vám to ani nepřijde, že mezi jinými pracemi si ještě zaděláte kvásek, neboli startovací těsto a pak se druhý den s přestávkami věnujete přípravě a pečení chleba.

Mouku, kterou budeme používat při pečení, je dobré prosít a provzdušnit, ale pokud těsto dobře pak prohněteme, bude kynout i tak. Zkusila jsem postup jak s moukou prosetou tak i bez prosévání a rozdíl jsem nijak nezaznamenala, i když ve starých kuchařkách tento krok radí. Možná to tam bylo především z důvodu, aby se mouka při prosévání zkontrolovala, zda v ní nepřebývá nějaký nežádoucí „zakuklenec“ v podobě „červíka Pepíka“ nebo moučného mola…:-)

Takže, abych vás dlouho nenapínala, postup je určitě jednodušší než na předchozí velikonoční mazanec.

V 1. kroku umícháme startovací těstíčko

z dříve připraveného kvásku [2], vody a mouky…A necháme ho pěkně v míse odpočívat…v teple přikryté utěrkou. Do druhého dne prokvasí a stane se základem pro těsto.

Někdy se stane, že povrch zaschne, ale následně se po přídavku vlažné vody vše rozpustí.

V 2. kroku

raději přendáme připravený kvásek do větší mísy a přidáme odměřené množství vlažné vody a opět mouku.

Dobře promísíme metlou. Naředěné těsto je nyní přikrmené moukou a tak je necháme dál odpočívat, aby v klidu mohlo probíhat kvašení.

Raději již po 4. hodinách se díváme, co těsto dělá. Sledujeme kvašení a i to jak se těsto nadzvedává. Zhruba po uvedených 5 hodinách bude připraveno. Zde doporučuji sledovat, protože, je-li v místnosti dostatečné teplo, může proběhnout bouřlivé kvašení rychleji a pak těsto začne klesat a to je signál, že už určitě musíme postupovat v přípravě chleba dál, jinak by nám mohlo překynout a klesnout. I to se mi již jednou stalo, a tehdy jsem co nejdříve pokračovala v přípravě a těsto ve formách též nakynulo.

V 3. kroku již přidáme

mouku se solí a kořením a dobře hnětačem prohněteme a tímto těstem naplníme vymazané formy na chléb. Můžete také jenom formy vyložit papírem na pečení, ale postupem času jsem přešla na vymazání rostlinným tukem „Blesk“, které se mi jeví jako snadnější a rychlejší. Zde je to na vás, na co jste raději zvyklí.

K plnění forem doporučuji obyčejnou polévkovou lžíci. Těsto není tekuté, ale vzhledem k jeho hutnosti bychom ho do formy těžko dostávali jinak. Postupujeme opatrně, abychom si okraje forem nepotřísnili a povrch těsta pak uhladíme stěrkou a do rožků jej vtlačíme prsty namočenými ve vodě. Jen tak se na nás nebude lepit.

Množství těsta v každé formě o horních rozměrech 9×20 cm se pohybuje kolem 550 g.

Těstem plníme formy asi do dvou třetin a dál necháme kynout v místnosti ve formách tak dlouho, až povrch těsta začne dosahovat nahoru (při pohledu z boku).

Je nutno počítat s tím, že i v troubě těsto ještě nakyne a tak musíme těsto při kynutí sledovat, aby nám nenakynulo moc, následkem čehož by mohlo v troubě při pečení nejdříve dokynout a přetéci přes okraj. I to se mi již stalo, proto upozorňuji. Chlebu se tím sice neublíží, ale kousky těsta se v troubě pálí a „zavání“ a pálící se kousky nás donutí nejdříve z trouby odstranit zuhelnatělé přebytky…

Množství těsta v tomto receptu mi většinou vyjde do dvou forem na chlebíček a ještě zbude trochu těsta tak na 2–3 dalamánky či chlebánky.

„Chlebánky“ připravíme tak, že do zbytku těsta v míse přidáme trochu mouky, aby se pak dalo vyválet na malé bochánky. Tyto kousky pečeme souběžně s chleby, jenom je dříve vytáhneme. Jsou asi tak za 1 hodinu hotové. Také lze zbytek těsta vložit do vymazaného plechového hrnku a upéci s chleby. Chutné jsou i kváskové žitné placky, upečené pak jenom tak na sucho na pánvi.

Samo sebou, že celé množství těsta se vám může vejít přímo do větší formy na chleba, ale zde to nechám na vás, co budete mít po ruce. Též půjde chléb upéci v kulaté formě na dort a budeme mít pak pěkně kulatý bochník atd.

Jakmile formy naplníme, začneme si připravovat troubu na pečení. Máme-li nějakou pekárničku, určitě není asi třeba mnoho příprav, ale chléb lze péci i v plynové troubě, i když nám nedrží teplotu stejnoměrně po celou dobu.

Nakonec jsem naučila svoji troubu spolupracovat a docílily jsem obě shody a chléb již peče bez větších problémů.

Takže je určitě nutno troubu předehřát. Zjistila jsem, že neškodí na 200–210°C. Něco vyvětráme při tom, jak vkládáme formy a tak teplota trošku klesne.

Těsto i před pečením zlehka potřeme na povrchu vodou a pak v průběhu pečení ještě asi dvakrát.

Při uvedené vyšší počáteční teplotě dojde nejdříve k prohřátí těsta a též k dalšímu kynutí a tak ze začátku teplotu ke 200°C ponecháme asi 10 minut a pak teplotu snížíme a udržujeme kolem 180°C , asi tak dalších 15 minut a pak již jenom zvolna pečeme při 160°C.

Teplotu se snažíme udržet v rozmezí 160–170°C. Přelítnutí teploty na 180°C neublíží, ale mohou nám pak při dopékaní více ztmavnout okraje.

Celková doba pečení

je určitě minimálně 110 minut, ale již jsem pekla i 120 minut, to když jsem po kontrolním vpíchnutí ke konci pečení měla stále dojem, že je těsto uvnitř vlhké a mazlavé.

Upečený chléb vyklopíme hned z forem a necháme dobře a hlavně pozvolna vychladnout. Každý bochník bude vážit něco přes 400 g.

Při opakovaném pečení jsem ale zjistila, že i u upečeného bochníčku se těsto uvnitř může jevit jako nedopečené, ale po dokonalém vychladnutí je chléb uvnitř pěkné kompaktní a mírně vlhký, přesně tak jak má být.

Ono se vše jeví v teplém stavu jinak a tento žitný chléb je nutno doopravdy nechat pak dobře odvětrat a vychladnout a pak teprve krájet. Nejlepší je až druhý den, i když samozřejmě čerstvě upečený má zase jiné přednosti, především krásně křupající kůrku.

U nás jsou v oblibě i dalamánky, které peču ze zbytku těsta vždy souběžně a ty určitě „rána nedočkají“ :-)

Jednou jsem již byla přemluvena, abych z uvedeného těsta upekla jenom dalamánky, ale to bude zase jiný recept.