Dieta při oslabené slinivce vychází především z těchto doporučení, takže moc nového zase neuvádím. Od zdravého životního stylu se však přece jenom odlišuje. Je totiž o mnoho přísnější ve výběru vhodné stravy.

Moje slinivková dieta se liší především ve dnech, kdy právě léčím slinivku z nějakého zánětu nebo jsem ještě v rekonvalescenci. Délka rekonvalescence může být také různá. U někoho je návrat do několika dnů nebo týdnů a někdo se v tomto období pohybuje třeba stále. Já mám zatím štěstí, že nemám slinivku tak zničenou a mohu ji ještě vrátit po prodělaném zánětu až do klidového stavu, kdy mohu jíst mnohá uvedená jídla. Pouze musím dodržovat zásady a omezení, které jsem uvedla v samostatném článku Dieta při oslabené slinivce.

Je to tedy o tom, jak nám v daný okamžik naše tělo funguje, v jakém stavu se nachází naše slinivka, jak trávíme potravu a co zrovna pociťujeme. Je něco jiného prožívat přímo akutní záchvat anebo se pouze nacházet v období dodržování diety.

U mne bývá vybočení z diety většinou způsobeno nějakým stresem. Stres spotřebovává krevní cukr a je pak příčinou, že se vrhnu na jídlo v důsledku hypoglykémie a poklesu životní energie. Ve snaze doplnit chybějící energii stravou se mi někdy nepodaří se natolik ukáznit, abych zavčas přestala, nepřejedla se, třebas zdravými potravinami, a neštěstí je hotovo.

Přiznám se, že největším prohřeškem je u mne konzumace ořechů a mandlí, které moc miluji v kombinaci s datlemi nebo rozinkami. Za normálních okolností je strávím dobře, ale v nevhodnou dobu, právě po prožitých stresech, se tuky spolu s fruktózou ze sušeného ovoce stávají, při současné případné další nezvládnuté kombinaci potravin, spouštěčem akutního zánětu. Velkou roli zde sehrává stav naší psychiky, protože člověk může těžce stravovat nejen potravu ale i své vnitřní prožitky.

Jak zvládám akutní zánět slinivky

Záchvat u mne začíná obvykle trávicími problémy po výše popsaném stravovacím vybočení. Nadýmání a vyprázdnění útrob mimo pravidelný režim mi pak nedovolí ulehnout do postele, natož usnout a dokud podstatná část problematické potravy z těla nevyjde, neuleví se mi. Současně začnu cítit i silné bolesti u mne více vlevo, pod žeberním obloukem a i v zádech. Začne mne bolet hlava, rozklepu se i z nevyspání a možná mi vystoupí teplota. To přesně nevím, neměřím se. Spíše je mi ale většinou zima a mám studené nohy. Cítím se velmi slabá, jako bez života, nemám chuť se v posteli ani pohnout. Když již konečně usnu, ráno mne probudí opět další nutkání na očistu, nadýmání a silné bolesti, které rozhodí vnitřní klid.

Bolest se dostavuje i v klidu a bez příjmu potravy. Cítím, že se děje něco, co mne ohrožuje a na jídlo nemám ani pomyšlení. Snažím se pít hodně vodu, která podpoří dokončení očisty. Doporučuji v tomto stavu vyhledat lékaře a popsat své potíže a nechat si udělat krevní testy, které prověří zvýšenou přítomnost pankreatických trávicích enzymů v krvi.

Pokud se potvrdí předtucha akutního zánětu (pankreatitidy), je dobré raději vždy dobře zvážit doporučení na případnou hospitalizaci. Radím se vždy sama se sebou, zda to zvládnu bez ní. Hospitalizaci se zatím úspěšně vyhýbám, protože jsem již dříve zvládla jeden těžší zánět slinivky bez ní a přežila jsem jej pomocí níže popisovaných opatření. Z tohoto důvodu, díky nabraným zkušenostem a také vnitřnímu pocitu, pokračuji zatím jen v léčbě ambulantní. Rozhodně bych však neriskovala a nesuplovala odborný dohled, kdybych cítila, že jde o něco jiného.

Snažím se i přes bolesti, dodávat tělu dostatek tekutin, abych zabránila dehydrataci. Čistou filtrovanou vodu popíjím po celý den a nejvíc dopoledne. Čaje první den ještě nezařazuji. Místo čajů si obvykle ohřeji vodu. Teplá voda mi pomůže zahřát tělo při ztrátě energie. Když mne moc trápí zimnice, zvolím vodoléčbu a dám si nohy prohřát do teplé vody. Pak si suchá a prohřátá chodidla natřu tymiánovým prohřívacím krémem a navleču si ponožky. Na oblast břicha si přikládám Tibetský jílový obklad jaterní z řady bylinných výrobků Epam od Borise Tichanovského. Toto „bahno“ si namažu na bolestivá místa na břiše a i na zádech, pak přikryji látkou a snažím se obklady během dne často střídat. Jinak polehávám. Žádná velká další aktivita než péče kolem sebe se nedoporučuje.

Hladovku držím tak dva až tři dny, do ústupu akutních bolestí. Většinou během tří dnů vyjde z člověka veškeré nestrávené jídlo, dokonale se vyčistí a slinivka se uklidní.

Druhý den po záchvatu již většinou zkouším popíjet teplé bylinkové čaje. Používám především heřmánek; někdy nať čekanky nebo kořen smetánky lékařské a také pro uklidnění třezalku nebo meduňku. Co si budeme povídat, kdo ví o čem mluvím, dá mi za pravdu, že uklidnění je nutné a pomůže i to, že si ověříme příčinu akutních bolestí u lékaře a tím pádem víme, jak budou příští dny probíhat.

Doporučuji pracovat při záchvatu i s psychikou. Věřit, že se vše zlepší a pak je to den ode dne lepší. Ono rčení: „Víra Tvá Tě uzdraví“ má zde své opodstatnění.

Každý člověk je vždy sám ve své bolesti, ale je velice povzbudivé pro duši, najde-li při svých potížích pochopení blízkého okolí a je mu dopřáno bohatě klidu, odpočinku a najde se někdo, kdo mu alespoň uvaří a podá čaj.

Protože již roky neberu léky proti bolesti, snažím se zaměstnat mysl a na bolest, která mne donutila ležet, raději nemyslet. Pospávám nebo si čtu, popř. sleduji nějaké dokumentární pořady v televizi. Ne však o jídle nebo jeho přípravě. Zde je nebezpečí zbytečného dráždění slinivky k vylučování trávicích šťáv, viz. Pavlovův reflex. Bolesti dávám čas„vybolet“ a protože ji netlumím, tak alespoň vím, jak ustupuje.

Strava v období rekonvalescence

Rekonvalescence je velice důležité období, protože se začíná opět přijímat potrava. Vnímám toto období jako radostné. Je mi už lépe a pohled na svět je zase optimistický. Je nutné se stravovat velice umírněně, zodpovědně a doopravdy to myslet se sebou vážně. Návrat k akutnímu stavu by mohl být velice rychlý. Člověk musí sám vnitřním pocitem zvažovat jídla, která konzumuje a raději být na sebe víc přísný. Toto období může být u každého různě dlouhé. U mne tři týdny až měsíc nejsou výjimkou. Protože nejdůležitější jsou dny po ukončení hladovky a půstu o čajích, uvedu vám svou ověřenou stravu pro pár svých prvních dnů v rekonvalescenci.

1. den

V tento den zahajuji postní režim, který obsahuje velice skromná a jednoduchá jídla. Jako první stravu si obvykle uvařím Léčivý vývar z ovesných vloček, ale scezený, tj. bez vloček.

Většinou se moc na své první jídlo těším, protože vím, že tento čistý vývar z ovesných vloček strávím. Vývar z ovesných vloček byl „lékem“ pro nemocné již za 2.světové války a i po ní. Vím od své maminky, že si ovesnými vločkami léčila podvýživu a také poničený žaludek z válečného období. Od dob, kdy i mne maminka v mém dětství „kurýrovala“  ze střevních katarů vývarem z ovesných vloček, nedám na tento pokrm dopustit. Ať si kdo chce ohrnuje nos nad konzistencí této řídké kaše, v tom případě neví, co je hlad.

Tato teplá polévka či řídká kaše, lehce přisolena, byla pro mne vždy úžasným jídlem po době, když jsem se jako dítě s nemocným bříškem nemohla na jídlo pár dnů ani podívat. Někomu však může vyhovovat více třeba vývar z rýže nebo dušená mrkev, ale já mám ověřen tento pokrm. Vzpomínky mne nasměrovaly a vím, že správně.

Protože se člověku, jak začíná jíst, zvyšuje apetit, nemá většinou chuť stejné jídlo opakovat. První den však neudělám chybu, když si tento vývar dám víckrát a po menších dávkách. Mezi jídlem ještě popíjím bylinkové čaje pro zahřátí. Pro zpestření si dám třeba podušenou mrkev, kterou uvařím lehce v soli, s mletým kmínem a pak ji umixuji do podoby řídké polévky. Víc druhů jídel první den nevolím. Stačí jenom střídat tato dvě. Bohatě zasytí a dodají tělu vlákninu a pomohou šetrně nastartovat trávení. Jídla střídám dle probuzené chuti v menších časových intervalech. Někdy i po dvou hodinách, ale ne ve velkých dávkách. Večer se snažím dodržet poslední jídlo do 18.hod. Opatrnost v jídle se určitě vyplatí.

První dny také nejím ještě nic syrového, žádné ovoce ani zeleninu. Ani zatím syrové šťávy, i když jsou rychlým zdrojem energie. Ty přijdou na řadu později. Kromě bylinkových čajů ještě popíjím čistou vodu.

2. den

Ráno zahájím nejdříve teplým čajem z kořene smetánky lékařské nebo heřmánkem. Ke snídani si uvařím většinou zase léčivý vývar z ovesných vloček a v poledne již zkusím podušenou zeleninu v mixované podobě Zeleninového pyré nebo opět nějakou kaši.

Druhý den je již pestřejší. Zkouším si dát i kaši z rýžové krupice, ale vařenou jenom ve vodě. Vezmu 40 g rýžové krupičky a 400 ml vody a vařím za míchání. Lehce osolím a také přidám trochu mletého kmínu na podporu trávení.

Většinou v těchto dnech nastartuje nejen trávení, ale i vyměšování. To podpořím vývarem z ovesných vloček, konzumovaným druhý den odpoledne již i s vločkami. Ovesná vláknina je velice šetrná a společně s vlákninou ze zeleniny pomůže pohybu střev.

Protože se vrací chuť k jídlu, je velice důležitě odolat probuzenému hladu a nepřejíst se byť kaší vařenou na vodě. Ta nám pak může ležet v žaludku jako „kámen“. Raději jíst častěji a menší porce. Většinou mám chuť také něco kousat a tak si zařadím na prostřídání do diety třeba pufované rýžové chlebíčky. Dobré jsou i rýžové nebo kukuřičné extrudované křupky. Ovšem opět jenom trochu.

3. den

Většinou si dám pro změnu zeleninové pyré k snídani. Na svačinku pár rýžových chlebíčků. V poledne trochu uvařené rýže a nemixované dušené mrkve. Je nutno začít zatěžovat trávení většími kousky jídla. Proto k večeři volím v páře dušenou brokolici pro změnu s rýžovými těstovinami nebo opět pufovanými chlebíčky. Také mi chutnají spařená, oloupaná a podušená rajčata, která nasytí moji touhu po „kyselkavém“jídle. Komu by jejich konzistence po udušení připadala nevzhledná, může je rozmixovat na jakousi „rajskou“ omáčku a doplnit trochu vařenou rýží.

A opět je důležité dávat tělu dostatek tekutin v podobě čisté vody a různých bylinkových čajů. K potravě začínám již v této době přidávat doplněk stravy v podobě kapek Chola směs od Herba Vitalis a do kaší mletý fenykl. Obojí pomáhá s trávením.

4. až 7. den

Tyto dny pojídám většinou různé druhy kaší, které lze připravit dle uvedených návodů, ale neslazené, bez přídavku sušených obilných nápojů a také samozřejmě bez jakýchkoliv oříšků. Mám-li chuť na „jakoby sladké“ jídlo, tak si kaše, které se mi stejně sladké zdají samy o sobě, tedy pokud je nesolím, posypu trochu skořicí, která je „osladí“ a také pomůže tělu bojovat se zánětem. Ke kaším si už uvařím nějakou hořkou obilnou kávu.

Co ale nekonzumuji první týden vůbec, jsou jakákoliv jídla z brambor, i když vařené brambory bývají doporučovány jako šetrná a dietní strava. Nevím, ale mně osobně brambory v jídelníčku nevyhovují a jím je i v klidovém období své slinivky velmi sporadicky.

Množství jídla během prvního týdne můžeme postupně zvyšovat a odstupy mezi jídlem prodloužit. Při pití již zařazuji i čerstvé zeleninové šťávy, připravené na odšťavňovači. Třeba z mrkve, červené řepy, okurky, pastináku, popř. celeru. I ze směsí zeleniny. Šťávy je dobré v tyto dny více ředit vodou v poměru 1 díl vody na 2 díly šťávy. Rozhodně se vyhýbám šťávám předem připravovaným a baleným, kupovaným byť v prodejnách zdravé výživy. Nadále zůstávají mým průvodcem bylinkové čaje i čaje přímo na slinivku dle receptů od bylináře Pavla Váni.

V tyto dny již zařazuji také více syrové zeleniny. Ke konci týdne zkouším trochu syrové strouhané mrkve nebo spařená rajčata a také trochu strouhané okurky. Tu třeba v letním období. V zimě raději moc ne, protože tělo ochlazuje. Syrovou zeleninu si dávám pouze v poledne nebo tak do 15 hod. Večer určitě jenom vařenou zeleninu s rýží, s jáhlami, s pohankou nebo obiloviny v podobě kaše. Asi od 6. dne zkouším i ovoce. Většinou si dám nejdříve dušená jablka jako Dietní jablečnou kaši nebo kompot, obojí ještě bez hřebíčku jen s trochou skořice a až později je zkouším syrová jako samostatné jídlo.

8. den až konec rekonvalescence

V tyto dny si již povoluji přísnou dietu a zařazuji postupně po malém množství sušené obilné nápoje do kaší, pudingu a stravu si zpestřuji při zachování dietních opatření. Trávení bílkovin si ověřím na čistém tofu, které si přidám k dušené zelenině. Se sýry, byť kozími nebo nízkotučnými, doporučuji raději počkat. Také tuky doporučuji zařadit dle vlastního uvážení později. Stravu si již obohacuji pečivem, nejlépe nějakými plackami, které si dám k zelenině nebo k ajurvédské kávě.

Osobně se obzvlášť v tomto období vyhýbám i studeným pokrmům přímo z ledničky. Ovoce a zeleninu, kterou mám ráda syrovou, nejím vychlazenou. Možná to nemá moc spojitosti se slinivkou, ale spíš se žaludkem, ale není potřeba zažívání zkoušet při celkovém oslabení.

Postupně zařazuji k již uvedeným alternativním pomocníkům také podpůrné trávicí enzymy (Bio enzymy) a Bromelain v podobě tabletek. Je dobré se také poohlédnout po tinkturách z rostlin nebo ještě lépe z pupenů od paní Mgr. Podhorné, tzv. gemmoterapeutika a začít užívat něco pro posílení aktivity slinivky. Velice jí to prospěje a pomůže s léčením. Existují také různé tibetské bylinné produkty Epamy od již zmíněného pana Borise Tichanovského, které také mohou s bolavou slinivkou pomoci. Je potřeba si vyzkoušet na vlastním těle, co vyhovuje nejlépe. Mám dobré zkušenosti s uvedenými produkty a moc mi pomáhají. Správné funkci střev lze pomoci i užíváním laktobacilů při jídle. S vyrovnáváním hladiny krevního cukru a při chutích na sladké mi účinně pomáhá řasa Spirulina, kterou je dobré zařadit k dlouhodobému používání jako potravinový doplněk.

Návrat k normálu

Období rekonvalescence u mne přechází pomalu a plynule do dietního režimu, který jsem si nazvala pro sebe jako klidové období. Snažím se dodržovat dietní omezení a pokud mnoho nevybočím, daří se mi udržet slinivku jen s malými výkyvy delší dobu bez akutního zánětu.

Jelikož sama řeším dopady stravování z mládí, moc bych vám přála, abyste se nemuseli nasměrovat na nový stravovací styl až po zdravotních problémech.

Je snazší nezavdávat příčinu případnému onemocnění v budoucnu, než pak bolestně řešit důsledky.

Tisknout nebo PDF