Vaříme zdravě

Patřím do generace lidí, jejichž rodiče prožili druhou světovou válku a byla jsem roky ovlivněná v oblasti vaření názory mé maminky, že jídlo je potřeba maximálně využít a zužitkovat i zbytky. V jídelníčku mého dětství se také objevovalo mnoho laciných potravin, které nás měly především zasytit (například točený bratislavský salám) a jako symbol blahobytu si vzpomínám, že byl smažený vepřový řízek s bramborovým salátem.

Dopad nedostatku jídla

Veškeré plody naší zahrady a i z lesa, v mém dětství dostupné, se musely zavařit, uskladnit a zakonzervovat za použití cukru, octa a různých chemických konzervačních látek, aby vydržely přes zimní období. Moji rodiče byli poznamenáni válečnou dobou, kdy lidé neměli mnoho do úst a snaha po zabezpečení je pak nutila zavařovat vše možné. Tato doba také přinesla z důvodu nedostatku náhražky potravin jako byl umělý med, umělý margarín a podobně.

Maminka mi vyprávěla, jak vytloukali za války z meruňkových pecek jádra, aby bylo co dát do vánočky místo mandlí. Z té doby jí přetrvalo šetření potravinami, úcta k jídlu a také různé nahrazování finančně nedostupných surovin. Pamatuji si, že pražila s cukrem ovesné vločky, aby je mleté mohla dát místo ořechů do cukroví. Máslo nahrazovala margarínem a snažila se vyjít s málem. Doba nedostatku a jídla na lístky naštěstí minula a my si mnohdy neumíme ani vybrat co koupit.

Zásadní změny

První změnou ve stravovacích zvyklostech v mé rodině bylo silné omezení spotřeby bílého cukru a jeho nahrazení kvalitním medem. Časem nám cukr zůstal pouze v malé zásobě pro hosty.

Po prožitých zdravotních problémech v oblasti trávicího traktu jsem přehodnotila nejen způsoby příprav jídel, ale při stravování jsem postupně přešla na jiné suroviny a na suroviny lepší kvality.

Jelikož jsem pochopila všeobecnou prospěšnost stravovacích změn, začala jsem pomalu z pozice kuchařky ovlivňovat stravování celé rodiny.

Především jsem co nejvíc vyloučila kupované konzervované potraviny, různá leča, vepřové ve vlastní šťávě, lanšmíty, fazole v rajské, marmelády plné cukru, sterilované zeleniny apod. Přestala jsem zavařovat ovoce a nakládat zeleninu. Stejně, když se to tak vezme, to žádnou finanční úsporu nepřineslo. Bylo se vším spousta práce a mnohé se pak ani nesnědlo. Nyní kupujeme a jíme více syrového ovoce, které v menší míře také zmrazuji pro zpestření zimního jídelníčku. Výjimečně si připravuji trochu marmelády bez bílého cukru na vánoční cukroví a na palačinky. Konzervovat potraviny lze i zdravěji než s cukrem a konzervanty, ale tato činnost se mi jeví jako neefektivní.

Zeleninu, kterou kupuji od důvěryhodných pěstitelů a prodejců na trhu, konzumujeme co nejvíce syrovou a pro časovou úsporu ji mám v pohotovosti trochu zmražené v mrazáku. Mezi pochutiny, které kupuji dosud v obchodě, patří rajské pyré, ale pouze zakonzervované v soli a bez přidaného cukru. Také zelené olivy, občas hořčici a italská pesta pro dochucení.

Odbourala jsem nakládání okurek do sladkokyselého nálevu a jsem ráda, že mne již toto letní šílenství nepronásleduje a tak se raději najím v létě okurek syrových, dávám je do všelijakých zeleninových salátů a odšťavněním si z nich připravuji výbornou okurkovou šťávu, která v horku osvěží více než džus s cukrem. Výjimečně koupím pár skleniček sterilovaných okureček koncem roku snad ze vzpomínek na dětství než ze skutečné nutnosti.

Maso v rodině ještě jíme, ale co se týče výrobků z masa, tak největší změnou bylo markantní omezení uzenin. Já osobně se na ně jenom dívám a když občas zavřu obě oči, tak těm svým chlapům něco koupím, např. trochu anglické slaniny pod vajíčka nebo k těstovinám. Nic se nemá přehánět. Občasná výjimka může potvrzovat pravidlo.

Mezi další změny patří i místa, kde nyní co nejvíce nakupujeme. V supermarketech navštěvuji koutky se zdravou výživou a také jsem častým hostem prodejen s BIO potravinami. Zde nakupuji kromě jiného též ochucovadla přírodního původu, jako sojové omáčky, umeocet, kvalitní oleje, koření a to vše pokud možno bez obsahu chemických látek.

Toto byly naše první kroky změn, které však nikomu nevnucuji, ale jsou vhodné, chceme-li pro své zdraví udělat něco prospěšného.