Žitné placky se lněným semínkem

8 placek, asi 3 porce

Ingredience:

  • 180 g hladké žitné celozrnné mouky + 25 g na vyvalování
  • 200 ml vody
  • 40 g mixovaného lněného semínka
  • 1 vrchovatá lžička drceného nebo mletého kmínu
  • trochu mořské soli

Všechny možné druhy pečených celozrnných placek zahrnuji do kategorie rychlého pečiva. Jsou vhodnou náhradou klasického chleba a rohlíků. Žitné placky s přídavkem lněného semínka jsou chutné a dobře stravitelné. Lněné semínko pečivo změkčí a dodá mu velmi kvalitní tuky.

Odvážené množství lněného semínka nejdříve na jemno nameleme v mlýnku na mák nebo jej namixujeme v mlýnku na kávu.

Společně s hladkou žitnou moukou, vodou, solí a kmínem zaděláme jemné těsto. Soli není potřeba mnoho, dala jsem asi půl čajové lžičky.

Těsto propracujeme nejdříve v hlubší míse vařečkou. Pak stěrkou setřeme těsto z vařečky a ze stěn, lehce je poprášíme ještě žitnou moukou a necháme asi 45 minut v chladu odpočívat. V této době mouka dobře nabobtná. Protože obsah lepku je v žitné mouce nižší než v mouce pšeničné, je tento čas pro dobré následné zpracování těsta potřebný.

Odpočaté těsto vyklopíme na vál posypaný žitnou moukou, obalíme v mouce a pak je ještě zlehka propracujeme tak, aby se nechytalo válu. Vyválíme z něj váleček, který nakrájíme na 8 stejných dílů. Každý díl též obalíme v mouce a rozválíme na placku o síle asi 3–5 mm a placky přeneseme na plech vyložený papírem na pečení.

Plechy vkládáme do středně vyhřáté trouby. Pečeme při teplotě 180 max. 200 °C po dobu 15–20 minut. Při pečení musíme placky hlídat, tedy alespoň já musím, protože plynová trouba mi neudrží konstantní teplotu.

Je velice dobré si na jedné placce rozlomením ověřit stupeň propečení. Doba pečení se bude odvíjet též od síly placek. Tenčí budou propečeny dříve a může se nám stát, že je propečeme až tak, že budou křupavé.

Osobně mi takto placky chutnají nejvíce. Většinou při delším ponechání stejně naberou vlhkost a zvláční. Protože jsou placky vyváleny na tenko, tak je při pečení není nutno obracet.

Upečené placky podáváme k zeleninovému salátu nebo s nějakou zeleninovou pomazánkou, prostě tam, kde nám mohou nahradit tradiční kynuté pečivo z bílé mouky.

Poznámka: Je ještě lepší nechat těsto stát i více hodin, vůbec mu to neublíží, ba naopak. Takže se nenechte stresovat, nic se neděje, když nemáte čas připravené těsto hned dále zpracovávat. Pak ovšem doporučuji těsto přikrýt, aby neosychalo nebo vložit do igelitového sáčku a opět do chladu.

Při práci s těstem na vále je vhodné mít také ruce pomoučené, abychom se k těstu nelepili a ono k nám :-). Jsou i jiné různé „fígle“ jak si pomoci. Například si při tvarování placek ruce namastíme olejem. Někdy praktikuji i to, že si ruce navlhčím vodou, ale jen v závěru, když mám již placky na plechu a chci je ještě trochu roztáhnout do šířky.

Při pečení se většinou utvoří v placce prostor, dutina, kapsička, a někdy se i nafouknou. To je v pořádku, placka je pak dvouvrstvá a to lze využít i k naplnění, třeba zeleninovou nádivkou.

Žitné placky jsou vhodné i pro oslabené trávení, ale je potřeba je dobře pokousat. Protože placky nejsou kynuté, jsou tužší, ale zase nenadýmají při trávení a většinou s nimi mám jen nejlepší zkušenosti.

Čistě žitné pečivo je navíc velmi vhodné pro ty, co chtějí zpevnit tělo, ztratit tuky a posílit svaly.


Komentáře

Petra_B píše:

Milá Alemari, děkuji za další báječný recept, placky jsou opravdu velmi chutné. Trochu jsem váhala při pečení, jak dlouho je nechat v troubě, nakonec jsou většinou křupavé, pouze některé zůstaly ve středu měkké. No ale výborné jsou oba typy, uvidím zda změknou i ty tvrdší, i když možná zmizí dříve než budou mít šanci zvláčnět.
S pozdravem,
Petra_B

Nahoru