Mnoho let jsem přemýšlela a přiznám se, že i snila o tom, že si jednou udělám celozrnnou kváskovou vánočku na Vánoce sama, ale musela jsem se k ní propracovat přes poznání, jak se s kváskovým těstem vůbec pracuje.
K ochucení těstovin, rýže i brambor je výborné italské pesto. Lze ho koupit již hotové, ale několikrát jsem odzkoušela jeho výrobu v domácích podmínkách jen dle uvedeného obsahu složek na skleničce a není to vůbec těžké a navíc je zde prostor i pro vlastní tvoření.
Pečivo kynuté droždím již mnoha lidem po zdravotní stránce nemusí vyhovovat a tak se začínáme ohlížet po tradičním způsobu pečení, který používali naši předkové. Příprava „kváskového pečiva“, které je kynuté žitným kváskem, se však trochu odlišuje a je třeba obnovit informace především o přípravě kvásku.
Opět je tu roční období, kdy nás trh překvapuje záplavou plodů, ať je to již ovoce či zelenina. Začínáme podléhat pokušení co nejvíce těchto darů přírody zachovat i na období, kdy není vše k dostání. Přes celé léto i podzim se proto mnoho lidí snaží zabezpečit svoji rodinu tím, že zavařují veškeré produkty ze svých zahrádek nebo i plodiny, které jsou k dostání na trhu.
Ráda ochucuji pokrmy různými zelenými natěmi a k tomuto účelu si každoročně dělám jejich zásoby do mrazáku. Nejdříve jsem petrželku, libeček, bazalku, pažitku i kopr krájela a vsypávala do krabiček, a tak jsem je zmrazovala a měla je připraveny kdykoliv k přímému upotřebení v kuchyni.
Konzumace různých klíčků již není nic nového a jak jsem viděla, jsou k dostání i ve velkých supermarketech přímo připravené k použití do salátů a jiných pokrmů. Raději však volím klíčení v domácích podmínkách, nehledě na to, že tímto procesem vnášíme do našeho domova kousek přírody a je kouzelné pozorovat probuzený život v malém zrníčku a i to jak se dere na svět jeho klíček.
U nových potravin většinou nevíme hned přesně jak postupovat, abychom si z nich připravili chutný pokrm. Možná vám pomůže několik drobných rad a detailnější popis postupu při vaření a následné přípravě cizrny. Uvařená cizrna má mnohostranné použití a je vhodná do salátů, k těstovinám, k přípravě pomazánek anebo jemného pyré.
Vzpomínám si, že když jsem byla malá, moje maminka používala na přípravu různých šlehaných těst robot, tuším ETA. Jeho součástí byl i hnětač, ale pro čtyřčlennou rodinu většinou zadělávala kynutá těsta ve větším množství stejně ručně.
Když nebyly v dobách minulých čistící a dezinfekční prostředky, tak se často užívala k tomuto účelu octová voda. Vzpomínám si z dětství, že moje maminka někdy dávala i maso do octové vody nebo ho v ní alespoň propírala, především vnitřnosti. V té době spíš z důvodu, aby ztratilo pach a někdy možná i lehký závan rozkladu.
K otázce nahrazení klasického prášku do pečiva ke kypření buchet mne přivedlo poznání škodlivosti přidávaných chemických látek do potravin. Ač jsem vystudovala chemickou technologii a měla bych chemii prosazovat, není tomu tak. Ze svého jídelníčku a také z jídelníčku své rodiny se snažím již dlouho