Detaily k slinivkové dietě

V článku Dieta při oslabené slinivce jsem uvedla obecná opatření, se kterými, když je správně dodržuji, mohu kvalitně žít. Jídlo pak člověk nejí s obavami a na svoji stravu, která mu dělá dobře, se vlastně těší.
Protože jsem se k pár odstavcům chtěla vyjádřit trochu víc, vznikl tento článek ve formě dodatku nebo spíš krátkých upřesnění.

K potřebě sladké chuti

Psala jsem již dříve, že pro svoji dietu nepoužívám moc ani jednoduché cukry ve formě práškové fruktózy nebo glukózy. Tyto cukry jsou obsaženy v čerstvých potravinách, v ovoci i zelenině, a to mi bohatě stačí. Jednoduché cukry ve velkém množství jsou totiž pro tělo také zátěž a mohou působit při snížené tvorbě enzymů nadýmání. Přídavek čisté glukózy nebo fruktózy do pokrmů je lepší, podle mne, maximálně omezit až téměř vyloučit ze stravy. Jíme-li dostatek ovoce a zeleniny, jsme jimi bohatě zásobeni přímo z přírody a pečivo lze osladit i jinak, třeba sušeným ovocem.

Zkoušela jsem také sladit vývary z lékořice a ze stévie, ale zjistila jsem, že je pro mne lepší sladkou chuť si nevnucovat, když mi jídlo chutná i málo slazené. Vlastně jde jenom o zvyk. Nechci však vzbudit dojem, že jsem asketa. Mám-li velkou a nepřekonatelnou chuť na něco hodně sladkého, což občas mívám, tak si dám přímo sušené ovoce, hlavně meruňky, rozinky a datle, které miluji.

Dříve jsme sice tušili, že existuje něco jako javorový sirup, ale neuměli jsme si moc představit jeho chuť. Od té doby, co jsem ho ochutnala, jsem si ho zamilovala pro jeho jemnou, tak trochu kávovou vůni a nádhernou neopakovatelnou sladkost. Sladím jím kaše, placky i méně sladké pečivo. Dávám si ho na pudingy a polévám jím ovocné knedlíky. Zjistila jsem, že pro oslabenou slinivku je vhodnější než med, který mi přijde poněkud „těžký“. Javorový sirup obsahuje sice také monosacharidy, ale ještě i další látky, které z něj vytváří něco jako lék.

Cukrárny a různé předsunuté zahrádky plné mlsajících lidí míjím s klidem. Není mi to vůbec líto. Nikdy jsem na zákusky moc nebyla a zmrzlinu připravuji sama dietní z čerstvého nebo mraženého ovoce. Zmrzliny sladím stévií a pro druhé ještě občas přidávám med nebo fruktózu. Stévie je v případě oslazení zmrzlin k nerozeznání od slazení cukrem. Různé dezerty a pudingy lze připravit také zdravěji bez bílého cukru s použitím kvalitních surovin.

Tedy, když to shrnu, mohu jenom konstatovat, že dieta při onemocnění nebo oslabení slinivky není o neslazení. Sladkou chuť si člověk může dopřát, jenom musí vědět z čeho a co mu neuškodí.

Zelenina

O zelenině jsem psala, že ji nenakládám, ale připravujeme hojně čerstvé saláty, které jsou v letním období obvykle hlavním poledním jídlem. Navečer se snažím sobě připravit raději zeleninu dušenou nebo pečenou.

Cibule a česnek jsou v dietě pro slinivku poněkud diskutabilní. V minulosti jsem obojí velmi milovala a dost mi chybí, že se jich nemohu najíst po chuti.

V dětství jsme neznali počítače, hodně jsme běhali po venku a také jsme byli stále při chuti k jídlu. Vzpomínám si, že nás maminka vždy jen z balkónu zavolala, my jsme si umyli ruce a maminka nám podala na dvůr podnos s krajíci chleba namazanými sádlem a posypanými cibulí.

To mi to tenkrát dobře trávilo. Ale teď je to jiné. Taková svačinka by pro oslabenou slinivku byla učiněná pohromaCibulku sice trochu snesu, jak jsem uváděla, ale moc to s ní nepřeháním a když, tak určitě spařenou nebo dobře uvařenou.

Protože se doma v mém mládí nic nevyhodilo, tak se starý tvrdý chléb nakrájel a udělaly se z něj topinky, bohatě potřené česnekem a třeba pomazané taveným sýrem. Na to mohu už také jenom vzpomínat. Topinky opečené na sádle a potřené česnekem jsme si často dopřávali při studiu na kolejích a tak se opět hrozím pomyšlení, jak málo informací o zdravém způsobu stravování jsme měli a jak jsem své tělo zkoušela.

Syrový česnek mažu již jenom na restovaný chléb pro své syny, když na něj mají chuť, a musí mi stačit jenom to, že s těmito surovinami pracuji. Na toto jídlo raději ani nepomýšlím. V rodině je česnek velice oblíben, dáváme ho do mnoha pokrmů, ale já jej nemohu. Aby mi to nebylo líto, tak si často pár stroužků česneku uvařím v zeleninové polévce a s chutí je vyberu a sním s uvařenou zeleninou. Je to snad jediná podoba česneku, kterou ještě strávím a pak trochu česneku třeba do špenátu, kde je podušen. S česnekem a cibulí tedy velmi opatrně.

K dalším pro mne problematickým zeleninám patří květák, papriky a někdy i kedlubny, hlavně ty starší, které jsou již dřevnaté. Také některé druhy ředkviček, hlavně ostrých, nejsou vhodné. Co miluji, je veškerá kořenová zelenina, včetně pastináku a červené řepy, která si zaslouží úplně samostatnou zmínku.

Také okurky, rajčata, zelí, čínské zelí a brokolici. Brokolice je pro oslabenou slinivku mnohem lepší než květák, protože nenadýmá, a patří také mezi důležité potraviny s protirakovinnými účinky.

Když se objeví na trhu čerstvé dýně hokaido, neodolám snad nikdy. Tato dýně je velice prospěšná v dietě při oslabené slinivce. Připravuji ji pečenou, vařenou jako polévku, nebo i dušenou.

Mrkev je z kořenové zeleniny asi nejdůležitější. Je lékem na slinivku a zařazuji ji téměř denně. Jedno období jsem ji jedla tak často, že to bylo až vidět na zbarvení kůže, ale pro úpravu trávení je vynikající.

Co jedině uznávám ze starších technologií konzervování zeleniny, je konzervace mléčným kvašením. „Kysané zelí“ je prospěšné a při mírné konzumaci je zvládne i člověk s oslabenou slinivkou. Dodává kvalitní vitamíny, které jsou potřeba celoročně. Také okurky „kvašáky“ mi chutnají. Ty ale nekupuji, protože jsou připraveny z okurek se slupkou, která může zhoršovat trávení. Dělávám si je pro sebe z okurek oloupaných.

Takto je připravoval už i můj dědeček. Oloupané okurky nakrájel podélně na „hady“ a naložil je do přiměřeně slaného roztoku s koprem a vinným listem a nechal proběhnout kvašení. Vždy zužitkoval všechny dozrálé okurky. Možná byly nejchutnější ty z hodně zralých okurek, ze kterých vyškrábl tvrdá semínka. Když tyto „hady“ vytáhl v parném létě na chatě ze sklepa, tak jako příloha k namazanému chlebu neměly žádnou konkurenci.

Ovoce

Z ovoce mi nejvíc prospívají jablka a hrušky, obojí vždy loupané. Také jsou dobré podušené jako kompot bez cukru, pouze povařené s celou skořicí a hřebíčkem. Přes zimní období jsou výborné sušené křížaly bez slupek, které nosívám s sebou pro případ náhlého poklesu krevního cukru.

Od dětství mám moc ráda jahody a borůvky, i když obsahují zrníčka a nebývají při slinivkovém oslabení moc doporučovány. Když je jejich období, prostě se jich potřebuji najíst, a proto si je dopřávám co nejčastěji a čerstvé. Mám-li pocit, že je strávím hůře, zapiji je puškvorcovým čajem, který mi vždy pomůže.

Jedny z nejzdravějších ovocných plodů jsou meruňky, především obsahem vitamínů a minerálních látek. Pro oslabenou slinivku jsou také velmi vhodné broskve, nektarinky, vše samozřejmě jen v rozumném množství a pokud to jde, tak oloupané. Také švestky a ryngle opět raději bez slupky. Slupkaté ovoce jako třešně, višně, rybíz, angrešt vynechávám a také další s mnoha zrníčky, jako jsou maliny a ostružiny. Vše je daleko lepší zpracovat na šťávy a vypít. V této podobě tělo nezatíží.

Z dalšího ovoce bych ještě velmi doporučila ananas, protože obsahuje kromě vitamínu C i enzym bromelain, který pomáhá s trávením bílkovin a tak vlastně dodává tělu potřebné trávicí enzymy při slinivkovém oslabení. Ananas mi nejvíce chutná v podobě čerstvé šťávy připravené na odšťavňovači a ředěné vodou.

Oleje

Dokud jsem neochutnala panenské rostlinné oleje, nevěřila jsem, že bych mohla tyto tuky někdy milovat. Mnozí je zavrhují, protože jsou drahé a dál vaří sice také z rostlinných, ale nekvalitních rafinovaných olejů. Je potřeba si ale uvědomit, že léky na pochroumané zdraví jsou také drahé a je lepší zdravotním problémům předcházet.

Za studena lisované rostlinné oleje jsou chuťově úplně jiné. Třeba takový panenský slunečnicový olej voní nádherně po slunečnicových semínkách a má jemnou oříškovou chuť. Mne osobně velice nadchl hned po otevření a přičichnutí. Oleje dávám i do pečiva místo másla, sádla či jiných margarínů. Pouze v období vánoc ještě peču některé tradiční cukroví s máslem, ale se záměnou všech ostatních možných surovin.

Výborný je olej bodlákový, který též zmiňuji ve svých receptech. Tento olej se připravuje ze světlice barvířské a je to jeden z nejlepších olejů na světě. Je vhodný pro oslabenou slinivku, protože stimuluje činnost jater, žlučníku a slinivky a v kombinaci s artyčoky prospívá také nehtům a vlasům. Jeho kvality se nejvíce uplatní ve studené kuchyni. Je tekutější než ostatní oleje a je velice lehce stravitelný. Obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin a je vhodný i proti arteroskleróze a při snižování hladiny cholesterolu.

Proč dělenou stravu

Názory na dělenou stravu se velice různí. Někteří jsou jejími zastánci a někteří zase zásadoví odpůrci. Ale jedno je jisté. Chemické pochody v našich tělech se od sebe neliší a probíhají obdobně a tělo, lépe řečeno slinivka neboli pankreas, produkuje trávicí enzymy, které potřebujeme pro dobré trávení potravy.

Máme-li však tvorbu enzymů oslabenu, tělo se hůře vypořádává s jídlem, které obsahuje všechny základní složky (tuky, bílkoviny, sacharidy) naší potravy dohromady. I když úplné a striktní oddělení jednotlivých složek nelze, protože mnoho potravin je přímo obsahuje jako svoje základní součásti všechny, je možné ovlivnit alespoň jejich zastoupení v jednom jídle a tak pomoci lepšímu trávení.

Chemismus trávení je velice složitý proces a tělo, které nedostává všechny tři složky potravin v hojném zastoupení společně, může produkovat jenom převažující trávicí enzymy a tu buď k trávení bílkovin nebo zase jiné pro trávení škrobů nebo tuků a slinivka je méně namáhána. Společně pak s tělu dodávanými enzymy v podobě potravinových doplňků nebo léků, je potrava lépe strávena a využita.

Protože jsem si na vlastním těle ověřila, že mi dělená strava vyhovuje lépe, snažím se ji dodržovat. I když musím přiznat, že nejsem úplně tak zásadová, že bych neupekla piškot, kde je vejce a mouka dohromady a je to tedy pokrm nedělený. Když jej upeču s pocitem, že tělu prospěje a navíc udělá i druhým radost, vím, že je i mé tělo zvládne.

Proč stravu oddělovanou časově

Pro sebe jsem vypozorovala, že je také důležité důsledně od sebe časově oddělovat jídla sladká i slaná. Hodně mi pomáhá vlastní představivost o nitru svého těla. Nemyslím si, že bychom jedli tato jídla dohromady, kdyby nám je někdo předložil smíchané na jednom talíři.

Zkuste si představit třeba, že nakrájíte řízek, vezmete porci bramborového salátu, k tomu přidáte nějaký čerstvý salát, který si berete jako přílohu a vše vsypete do jedné velké skleněné mísy. K této směsi přilijete nějakou polévku, třeba i vývar s játrovými knedlíčky a protože si po obědě můžete dávat i kávu se zákuskem, tak ještě tedy kávu a nějaký šlehačkový zákusek nebo zmrzlinový pohár. Možná i skleničku nějakého alkoholu nebo dobrého vína. Vše pěkně promícháme a můžeme podávat :-). No nevím, asi byste tuto kombinaci nepozřeli, ale v žaludku ji po takovém obědě máte. Žaludek nemá oči, musí se vypořádat s tím, co mu tam vložíme a neví pak co dřív :-(. A navíc, když enzymů ještě nemá nazbyt. Žaludek to tedy pošle dál do střev a tam to pak kvasí a zahnívá a máme z toho v útrobách minimálně nepříjemné pocity s nadýmání, v horším případě „rychlé běhání“.

Jako dítě jsem nevěnovala pozornost tomu co jím a splácala jsem, když byla příležitost, co se do žaludku vešlo. Třeba na svatbách jsem mlsala a zobala od všeho. Neinformovanost, tradice ve stravování, klasická česká kuchyně plná jídel tučných, kynutých, sladkých, vede mnohdy k nemocem a pak hledáme, kdo za to může. Nějak si nechceme připustit, že si za mnohá svá oslabení a nemoci můžeme sami.

Jistě jsme ovlivněni výchovou v rodině, kterou si neseme s sebou a předáváme ji dál. Ale jsme to jenom my, kteří toto mohou změnit. Je důležité včas prozřít a nabrat správný kurz, dokud to jenom jde. Také je dobré svým přístupem měnit okolí, které ještě neví… Já za své oslabení neviním nikoho jiného, jenom vlastní neznalost. Ta je jednou z příčin i mých letitých problémů. Ale je známo, že jestli jsme se jídlem poničili, můžeme dobře volenou stravou zase pomoci svému tělu s ozdravnými procesy a k návratu ke zdraví.

Poučení závěrem

Při časovém oddělování potravy, kterou přijímáme, a také při oddělování slaného od sladkého, má náš žaludek dostatečný čas zpracovat jeden druh a uvolnit místo pro příjem jídla jiného charakteru. Nebudeme pak sužování špatným trávením, jednodušší strava se lépe natráví a nebude se míchat s jinou. Ve střevě dojde ke správné absorpci živin a naše tělo bude mít dostatek potřebných stavebních látek, vitamínů a ve výsledku budeme mít více energie.

Vzpomeňte si, že býváte po „dobrém“ jídle unaveni a máte potřebu si také zdřímnout. Při oddělované stravě k tomuto stavu nedochází, protože na trávení nespotřebujeme víc energie, než kterou z potravy získáme.

Všechny tyto poznatky mi „zaklaply“ dost pozdě, ač bych o chemických pochodech trávení mohla něco vědět ještě z gymnázia, kde mne biologie velice bavila a z metabolických pochodů jsem dokonce maturovala. Vše prostě člověku hned nedojde. K něčemu se musí dopracovat i přes vlastní zkušenosti. Možná na tom vy budete lépe a moje zkušenosti vás osloví.

Poznámka: Prosím o shovívavost, máte-li pocit, že jsem něco uvedla již dříve a opakuji se. Opakování je matkou moudrosti a mnohdy je lepší předat informaci dvakrát než vůbec.

Sdílení

    28 097 zobrazení článku
    O autorce
    18 komentářů
    1. lenka_k Odpovědět
      Hmmm, to jsem si zase pěkně početla. Vaše články prostě mají, paní Aleno, hlavu a patu. Máte úžasnou schopnost vše napsat jasně, srozumitelně a ještě i vtipně.:-) Zaujalo mě téma dělené stravy. Pro mě je dodržování konzumace dělené stravy snad jedinou cestou ke zhubnutí a celkovému pročištění a jakoby odlehčení těla. Po druhém porodu jsem na sobě vláčela 15 kilo navíc. Jedinou a nejméně bolestnou cestou, kterou jsem schopna podstoupit, abych se zbavila nadváhy, je právě oddělená strava. Tenkrát jsem během měsíce shodila 7 kg. Může se to zdát jako moc kilo najednou, ale já jsem se v ničem neomezovala, v žádném případě nehladověla, jen jsem dodržovala správné kombinace potravin. Cítila jsem se naprosto skvěle a hubnutí šlo jakoby "samo". Pak jsem zase najela na běžný stravovací režim a žádný jojo efekt se nekonal. Již několikrát prožitá zkušenost s dělenou stravou mě přesvědčila, že nenaberu ztracená kila zpět, když začnu jíst "normálně". Zrovna včera jsem opět začala "držet" dělenou stravu, protože pár kilo navíc mě stále ještě trápí. Proto mě toto téma tak oslovilo. Člověk si uvědomí, jak mnohdy ani neví, co strčí do pusy a pořád něco zobe. Alespoň já... Takhle, když si chci hlídat, co sním, si uvědomím, že tohle nebo tamto si prostě nedám, vždyť ani vlastně nemám pořádně hlad a oběd či večeře bude až za pár hodin... Tím jsem jen chtěla navázat na to Vaše pěkné přirovnání se vším tím smíchaným jídlem a pitím dohromady. To mě docela rozesmálo, ale ono je to bohužel pravda. Tak Vám přeji příjemné léto a nám uživatelům stále nové, skvělé a originální recepty od Alemari:-) Lenka K.
      • Alemari Odpovědět
        Milá Lenko, přeji Vám moc, aby to zase šlo samo, ta kila, dolů. Je to pravda, člověk mnohdy ani neví, co vše ochutná, hlavně při vaření... A ono jedno k druhému a pár kalorií máme v sobě. Také se musím hlídat, když mám chuť na jiný druh jídla než druzí, abych si při vaření nepomíchala chutě. Vařím pro ně mnohdy úplně popaměti a volám je k dochucení. Ale člověk se naučí ... Přeji též pěkné léto a hodně krásných prožitků. Zdraví Alemari.
    2. gore.m Odpovědět
      Alemari, mohl bych poprosit o ten recept na kvašáky ? :-) Dostal jsem celou igelitku okurek a nevím co s tím :-) Ještě jsem je nikdy nedělal, dělám si pouze pickles ze zeleniny. Díky
      • Alemari Odpovědět

        Na recept na okurky „kvašáky“ musím zapnout paměť, protože ho nemám nikde poznačen a letos jsem je ještě nedělala. Ale asi to bude takto:

        Okurky omyji a já teď pro sebe loupu i slupku. Kvašáky jsou dobré i z celých okurek, jenom oloupaných, nepokrájených na ty „hady“, jak zmiňuji v článku. Ale Vy asi budete dávat i se slupkou a o to to bude rychlejší.

        Vodu na nálev si dobře převařím a osolím. Vyčetla jsem, že má být asi 2% roztok, ale já té soli dávám vždy dle chuti a svého odhadu, doopravdy nevím kolik. Někdy přidávám hořčičné semínko, popř. kmín. Vezmu tří až pětilitrové láhve, které také dobře vymyji a vypláchnu též převařenou, hodně horkou vodou.

        Okurky naskládám do sklenic. Střídavě je prokládám vinným listem a koprem, též omytým a propláchnutým. Kopr - celá rostlina - natrhané stvoly i s listy. Nahoře dám na okurky dřevěnou zarážku, aby „nevykukovaly“ z nálevu a ještě je i přikryji listy. Někdy dám nahoru i kolečka křenu a cibuli. Celou láhev zaliji prochladlým slaným nálevem, nemusí být úplně studený, a povážu plátýnkem. Okurky musí být všechny ponořené. Je dobré dřevěnou špachtli, jako zarážku, dobře zapříčit nebo něčím zatížit.

        V některých předpisech sklenice víčkují, ale to já nedělám. Láhve dám na slunnou stranu, buď za okno nebo přímo na balkón, aby byly pěkně v teple. Nechám kvasit, kontroluji a dolévám odpařený slaný nálev. Ten mám připraven v ledničce, buďto co zbyl nebo přivařím čerstvý. Tvoří-li se na hladině bělavý povlak - „křís“, tak ho odstraňuji.

        Většinou neodolám a jak okurky mění barvu, zkouším „koštovat“, zda již jsou. Ale trvají dle velikosti a tloušťky 10-14 dní a možná i déle. Ty nakrájené bývají dříve. Přesnou dobu je potřeba pohlídat, dle toho, při jaké teplotě kvasí. Měla by být kolem 20°C minimálně. V teple jsou dříve. Jakmile jsou hotové, přendám je většinou do menších dobře vymytých sklenic a uchovávám v lednici, až se sní. Chci-li je uchovat déle, musím je sterilovat.

        Přeji, ať se podaří… :-)) Zdravím. Alemari
    3. UhelnaSloj Odpovědět
      Dobrý den. Máte opravdu moc pěkné stránky a vzhledem k mým několikaletým obtížím se slinivkou si o ní vyhledávám různé informace a snažím se neustále vzdělávat, abych náhodou něco nezanedbala. Zjistila jsem, že mě pár dní velmi nepříjemně pobolívá (jakoby pálí) pod hrudníkem u žaludku (tedy přesně tam, kde se nachází slinivka) a po přečtení Vašeho článku jsem si uvědomila, že poslední dobou pravidelně míchám slaná jídla se sladkým. Po obědě nějaký ten zákuseček v podobě oplatku nebo perníčku, po večeři nějaké ty obilné polštářky nebo polomáčené rýžové chlebíčky, sladká obilná kávička... :) Myslím, že to bude tím. Zkusím se po slaném jídle krotit, tak mi držte palce, protože mé chutě na sladké, myslím, hraničí až se závislostí... :( Přeji všem pevné Zdraví!
      • Alemari Odpovědět
        Budu Vám držet palce, milé děvče. MOC. Již to, že jste se nad svým jídelníčkem zamyslela Vás povede jinou cestou... Zkuste si „smlsnout“ na snídani a dát si to, co máte ráda z vhodných sladkých jídel, po ránu. Ráno to Vaše slinivka vše lépe stráví a budete se cítit mnohem líp. Nebudete mít pak ani tolik chutí na sladké po slaném jídle. Zdraví Alemari.
    4. Marienka Odpovědět
      Milá Alemari! Prečítala som si Váš ďalší zaujímavý a pravdivý článok. ŽIaľ, pankreas si pamätá všetky prehrešky a mixovanie jedál ako aj prejedanie sa... no žiaľ, keď sme boli deti, tak nás väčšinou nútili rodičia, aby sme zjedli to a to... a keď sme niečo nechali na tanieri, už sme boli donútení zjesť to aj nasilu vyslovene do prasknutia s "úžasnou" poznámkou "to si tam nechala na hanbu sveta?"... Ja som takúto skúsenosť mávala pravidelne...:-( Čo už... aj nesprávne stravovacie návyky vedú k takémuto ochoreniu... a čo je najhoršie, dieťa sa nemôže brániť... Našťastie sa už teraz stravujem úplne inak a oveľa zdravšie :-). A toto ťažké obdobie je dávno za mnou. Je to poriadny rozdiel mať odpor k jedlu z donútenia a vychutnávať si diétne dobrôtky a tešiť sa na ne :-). Prajem pekný deň a srdečne pozdravujem.
      • Alemari Odpovědět
        Dobrý den přeji, milá Marienko. Vaše zkušenost je velice smutná. Je to obraz toho, jak by to nemělo být. U nás to bylo jinak..Nechceš? Nejez! :-) Mne rodiče nikdy do jídla tím způsobem jak Vás nenutili, ale znám z dětství podobný případ. Je to skoro týrání až vydírání človíčka, který se nemůže bránit. Přeji si, aby Vám u mne na webu chutnalo :-) Zdravím srdečně. Alemari
    5. Marienka Odpovědět
      Milá Alemari! Ďakujem za Vaše pochopenie. Je ako pohladenie pre dušičku :-). Veru, takto by to nemalo byť s vedením stravovacích návykov pre deti... A ani tak by to nemalo vyzerať "jedz, si chudá, jedz si bledá..." A potom, keď prišla pankreatitída, tak mi mnohí tvrdili (aj kolegovia v práci), že to mám z toho, že sa riadne nenajem a že si nevypijem... Nuž, ťažko to vysvetľovať niekomu, kto si niečím takým neprešiel. Stále platí, že kto nezažije, ten nepochopí. Som rada, že si teraz šetrím pankreas a že papkám len ľahké a zdravé dobrôtky. Síce papám len také menšie takmer detské porcie, lebo inak sa mi nedá, ale som rada, že niečo dokážem zjesť a že mi chutí :-). Ďakujem za prianie. Veľmi sa mi páči Váš web a inšpiráciu tu hľadám i nachádzam nielen vo Vašich skvelých radách, ale aj v receptoch. Nemôžem mlieko a mliečne výrobky a z múky môžem len špaldu, tak som rada, že tu máte skvelé recepty ;-). Sama vymýšľam nové recepty, lebo pankreas potrebuje občas aj zmenu a teším sa každej novej dobrôtke (aj pankreas sa poteší a potom si len chrochtá blahom). Do skvelého papaníčka a na zdravie Alemari milá :-).!
      • Alemari Odpovědět
        Milá Marienko, děkuji za Vaši důvěru a sdělení. Ano, kdo nezažije, těžko pochopí...Těší mě, že se Vám můj web líbí. Kéž zde najdete inspiraci pro chutná dietní jídla, která Vám neublíží. I tak ale prosím mějte na paměti, že je každý člověk jiný a co si třeba dovolím sníst já, když mám slinivku v klidu, nemusí "sednout" Vám. Vždy zkoušejte velice opatrně. Držím palce a přeji krásný večer a do dalších dnů hodně zdravíčka . Alemari

        P.S.: Překlepík jsem opravila :-), je to má práce při korekci komentářů :-). Není potřeba se ani ospravedlňovat, to se může stát každému

    6. Veronika Odpovědět
      Pani Alenka, ďakujem za krásnu stránku, som 4 dni po veľmi silnom záchvate pankreatitídy a odhodlávam sa zajtra si uvariť a rozmixovať mrkvičku so zemiakom, dúfam, že to telo prijme (10 dní som nič nejedla). Poradili by ste mi aj niečo ďalšie na tieto prvé dni? Veľmi Vám ďakujem a prajem krásny večer. Veronika
    7. Veronika Odpovědět
      Ospravedlňujem sa, prečítala som si viac v diskusiách k ostatným článkom. Ďakujem a prajem pekný večer. Veronika
      • Alemari Odpovědět
        Milá Veroniko, to nic, to se tak někdy stane, ale jednu radu bych přec jenom měla...Ty brambory, s těmi počkejte...Raději rýži. Možná jste četla a možná ještě ne, ale popisuji vše více zde v článku. Přeji též pěkný večer a hlavně hodné zdraví. Alemari P.S. Vše jsem shrnula v knížce Zdravá strava pro oslabenou slinivku, která by měla být ještě k dostání.
        • Veronika Odpovědět
          Veľmi pekne ďakujem za odpoveď a za cenné rady :-) Krásny deň. V
    8. Katka Kučerová Odpovědět
      Dobrý den, velmi zajímavý článek. Akorát mi tam chybí nějaká informace ohledně vajec. Použití a jestli jsou vůbec vhodná. Jaký je také váš názor na mléčné výrobky z kozího mléka a kozí mléko samotné. Děkuji
      • Alemari Odpovědět
        Dobrý den milá Katko. Ano, vhodný postřeh. V tomto článku řeším již spíš detaily k dietě, které jsem uvedla dříve. V době psaní článku jsem kozí výrobky ještě moc nepoužívala a vejce též omezeně, jen do pečiva. Problematiku obojího jsem doplnila do článku Dieta při oslabené slinivce Ale ráda zopakuji i do odpovědi. Kozí mléko samotné, abych byla upřímná, mi moc nesedne, ale výrobky z něj ano. Miluji kozí tvaroh a i kozí sýry typu žervé. Dle svých osobních zkušeností nechci vyvozovat nějaké obecné závěry, ale myslím si, že výrobky z kozího mléka jsou určitě vhodnější při oslabené slinivce než z kravského. Tolik můj náhled.

        Vajíčka samotná skoro nejím. Letos snad jen jednou a to jen proto, že mi zbylo nějaké uvařené vejce nabarvené kurkumou na Velikonoce. Jinak vejce do pečiva ještě dávám, jak píšu v uvedeném článku, souhlasím s názorem, že se to pečením vše sjednotí a pokrm je lépe stravitelný. Jestli jsou nebo nejsou vhodná, to Vám přímo neřeknu, jsou to jen vlastní zkušenosti. Kdo je už vegan, určitě najde způsob, jak vejce při pečení nahradit. Samotná vařená vejce někdy mohou ležet v žaludku a někdy jsou trávena dobře. S jejich použitím do nějaké míchaniny bych byla velice opatrná. Smažená vejce však nedoporučuji určitě.

        Zdravím. Alemari
    9. Lucie Odpovědět
      Dobrý den, v poslední době mě tlačí, občas píchá v levem podžebří. Předpokládám že slinivka. Rozjelo se to teda po endoskopii tak uvažuju jestli mi tam pan doktor mohl něco podráždit. Jsem teď 3tí den na suché dietě, dnes zelen.krém (mrkev,batát,petržel) a dobré. Mám chuť na sladké :)) tak uvažuji že jáhelná kaše se skořicí by mohla projít. Cukr ale asi ještě nepřidávat, že ano? děkuji :)
      • Alemari Odpovědět
        Milá Lucie, zdravím. Ano, je možné, že Vám endoskopie mohla něco podráždit. Neuvádíte sice přesně, kterou metodu Vám dělali, zda gastro či kolono...Ale předpokládám, že gastroskopii. Jakýkoliv cukr, byť i v podobě alternativní, bych určitě nepřidávala, aspoň pět dní...až se to trávení zklidní. Po vyšetření dle mého názoru je lepší třeba léčivý vývar z ovesných vloček (najdete na webu) než suchá dieta. A dostatek tekutin a bylinkové čaje na zklidnění..Držím palce. Alemari

    Zanechte odpověď

    *

    captcha *