
Hlávkový salát je možné připravit na mnoho způsobů. Všechny varianty budou chutné, pokud použijeme dobré suroviny a zvolíme postup, který neznehodnocuje vitamíny. Při přípravě již nepoužívám cukr ani klasický ocet na zálivku.
Salát také neomašťuji pokrájenou a čerstvě vyškvařenou slaninou. Takto jsem sice byla vychována, ale naučený postup, při kterém se salát horkou slaninou vlastně spařil a byl pak nechutně mastný, jsem brzy zamítla. Tělu nic nedával a spíš ho zatěžoval nevhodnou volbou zálivky a též škvařeného tuku.
Pro přípravu jemného a pro slinivku šetrného salátu zeleninu co nejvíce ošetříme tak, aby byla dobře stravitelná. V praxi to znamená, že rajčata před nakrájením spaříme vařící vodou a oloupeme slupku a pokrájenou mladou cibulku také krátce spaříme. Pro její aróma raději oželíme nějakou ztrátu vitamínů, ale zlepšíme její stravitelnost odstraněním nadýmavých látek.
Hlávkový salát rozebereme na jednotlivé listy, které pečlivě promyjeme a pak pokrájíme na drobné přířezy nebo na jemno natrháme. Připravenou zeleninu smícháme, mírně osolíme, posypeme kořením a bylinkami, sušenými i čerstvými a okyselíme umeoctem.
K zelenině přidáme na kostky pokrájenou mozarellu, vše ochutíme sojovou omáčkou Tamari a těsně před podáním ještě salát pokapeme kvalitním olivovým olejem, nejlépe extra virgin. Hned po přípravě salát servírujeme, protože oddalováním spotřeby ztrácí zelenina při postupné oxidaci vitamíny a i chuťové kvality.
Salát je výborný jak samotný, pak je to vlastně dělená strava, anebo i s celozrnným kváskovým pečivem.