1-2 porce
Ve výkladech jasnovidce Edgara Cayceho je zmiňováno, že bychom měli potravou sytit nejen tělo, ale i duši. To není jenom vnímání krásna, ale dle něj je potravou přímo pro duši kaše z kukuřičné mouky s krájenými fíky, datlemi a mlékem. Recept na její přípravu jsem nenašla a tak jsem ji připravila dle vnitřního cítění.
Protože kravské mléko k vaření nepoužívám zvolila jsem místo toho „mléko“ rýžové. Záleží již na vás, zda použijete mléko sušené „Zajíc“ nebo tekuté např. z „Dm“ drogerie. Datle i fíky se u nás kupují většinou sušené, a proto si je před přípravou namočíme. Je vhodné je namočit už večer, budeme-li kaši připravovat k snídani.
Nabobtnané datle i fíky vyndáme a pokrájíme na drobné kousky. Zbylou vodu z namáčení použijeme na přípravu kaše. Přilijeme asi 200 ml teplé vody a v této tekutině rozmícháme sušený rýžový nápoj a po rozpuštění směs dolijeme vodou studenou do objemu 700 ml. V tomto množství „mléka“ rozmícháme hladkou kukuřičnou mouku a dáme vařit. Za míchání přivedeme k varu a mírným varem povaříme 1–2 minuty.
Při variantě použití tekutého rýžového nápoje postupujeme obdobně. Zbylou vodu z namáčení fíků a datlí dolijeme v samostatné nádobě tekutým rýžovým „mlékem“ do objemu 700 ml (dle množství namáčecí vody to bude cca těch 500 – 600 ml) a v této směsi sladké vody a „mléka“ rozmícháme hladkou kukuřičnou mouku a dáme vařit. Opět za míchání přivedeme k varu a mírným varem povaříme 1–2 minuty.
Hladká kukuřičná mouka se nemusí vařit dlouho, ale upozorňuji, že je potřeba zmírnit var, protože kaše má tendenci se připalovat ( s tekutým nápojem ještě více ) a při silném probublávání vystřikuje, i když jí mícháme, a může nás opařit.
I když se při vaření jeví, že je mouky málo, není třeba se obávat, kaše zhoustne. Je řídká až tekutá jen v horkém stavu.
Těsně před koncem varu do kaše přidáme krájené datle a fíky a promícháme.
Kaši nalijeme co nejdříve na talíře, posypeme skořicí a mletým fenyklem a můžeme omastit ořechovým olejem z prvního lisování.
Kdo má rád, přidá si i trochu oříšků. Jako tekutina na zapití je vhodné teplé „rýžové mléko“.
needitováno
Dobrý večer přeji. Nemám ve zvyku nereagovat na komentáře, ale protože jsem ten Váš našla později a navíc mezi spamy, dlouho jsem váhala, zda vůbec reagovat mám. Jelikož ale nechci odpověď zůstat dlužna, píši Vám ji i na mail, i když se značným zpožděním... Dříve jsem neměla energii ani čas na odpověď.
Budete se možná divit, ale v obilném Zajíci je té „chemie“ daleko méně, než v mnoha jiných běžně dostupných potravinách:-)
Nevím, zda jste se tu, na mém webu, dočetla, že jsem vystudovala makromolekulární chemii na vysoké škole. Píšu o sobě otevřeně, ale o Vás bohužel nic nevím. Znám jen Váš mail, neznám vzdělání ani stravovacím zaměření, ale možná jste z mých receptů a odpovědí na webu již zjistila, že nikomu nebráním si recepty z mých stránek dovést ke své vlastní představě o zdravé stravě. Nejsem ani makrobiotik ani vegetarián či vegan...
Jen pár informací, na delší článek nemám zatím časový prostor...
Ano, snažím se vařit bez toho množství chemie, které se na nás valí s potravou v obchodech a již dříve jsem prostudovala složení sušených obilných nápojů, píšu web již pět let :-), a vím, že většina přídavných látek uvedených v obilných nápojích je hodnocena na stupnici škodlivosti číslem 1 (stupnice je od 0 do 7, kde 7 je vyloženě zdraví ohrožující a škodlivě a 0 jsou látky přírodní neupravené).
Označení jako přídavná látka E ...mají i látky čistě na přírodní bázi anebo se v přírodě a naší stravě i běžně vyskytující a to je pak ten problém. Lidé nechodí se seznamem „éček“ nakupovat a mnohdy o nich také nic neví. Já tak chodila, ale protože jsem ten chemik :-), tak ten seznam již s sebou nenosím a odvozuji vše buďto intuitivně nebo ze svých znalostí.
Mimochodem... obilné nápoje jsou jediné suroviny, ve kterých se na mém webu vůbec nějaká éčka ještě vyskytují a proto vnímám, že jejich použití, za vyloučení celé palety dalších přídatných látek, které se v potravinách běžně vyskytují a nejsou tak neškodné, by mohlo být u stravování a vaření mnoha lidí velký pokrok vpřed.
V obilných nápojích má kromě tří přídatných látek, které jsou hodnoceny na stupnici číslem 1, jedna látka hodnocení jako 2 (E340). Dále... přidané sladidlo Maltitol se vyrábí z přírodního škrobu maltózy, není to tedy uměle vyrobené sladidlo jako třeba Sacharin, který se vyrábí z černouhelného dehtu :-(
Maltitol, jako sladidlo z přírodních látek, je hodnocen číslem 3 pouze vzhledem k možné náchylnosti na alergie, což může působit u některých lidí i med. Hodnota 3 je hodnota mezi přídatnými látkami velice příznivá. Daleko horší je hojně používané sladidlo aspartam, který je mimochodem hodnocen číslem 5 jako velice nepříznivá látka pro zdraví a přesto se vyskytuje běžně v jogurtech a žvýkačkách a dalších cca 6000 potravinách.
Bohužel výrobci sušených obilných nápojů zatím nedokáží pracovat úplně bez přídavných látek a tak tam pomocné látky ještě nacházíme. I když jsou to látky v potravě navíc, jsou i tak sušené obilné nápoje pro mnoho lidí s alergiemi na mléčný cukr, kteří nemají jak si vyrobit sami obilné nápoje, velkým pomocníkem v náhradě mléčné chuti. Jistě by bylo fajn si vyrábět vše doma, ale každý nemá ty potřebné přístroje, aby si mohl obilná mléka dělat sám, ani já ne. Jste-li v tomto směru zkušenější, tak buďte ráda, že nemusíte své tělo zatěžovat ani stopou „chemie“ z 50 g obilného nápoje :-)
AlemariJe zajímavé, že lidi, pokud jedí normální stravu, která éčky jen hýří, tak to neřeší, ale pakliže chtějí přejít ke zdravější, tak vidí hnedle každé...:-)
Osobně jsem se k éčkám vyjádřila již u tohoto receptu ve své odpovědi jedné tazatelce dne 8. ledna 2013 a jenom bych se nyní opakovala. Promiňte mi, ale více k tomu asi nesdělím...Já řeším použití těchto nápojů intuitivně, i když jsem chemik, ale i z chemického hlediska jsou v naší stravě daleko horší éčka, která by lidé měli vyloučit dříve, než ta, co obsahují tyto nápoje. E 407 karagenan se dokonce může v ČR dávat i do mléčné dětské výživy pro kojence od 4. měsíce, o tom někdo musel rozhodnout a já netvrdím, že to rozhodnutí bylo správné, pakliže se neví, zda se v těle při trávení neštěpí na škodlivé nízkomolekulární látky. Jinak se vyrábí z červených mořských řas, je tedy rostlinného původu.
Kravské mléko zahleňuje a nadýmá, tak to vnímám ze svých zkušeností já sama, proto ho nepiji, ale také ho nikomu nezakazuji, pokud ho má rád a potřebuje ho jeho duše či tělo... a má dobré zdroje z Bio chovu atd. Existují i kvalitní rostlinná mléka již tekutá od Alnatury z DM drogerie, tak to pití u dětí lze řešit i tak...
Moji milí čtenáři, tímto tuto diskuzi ukončuji, protože nemohu řešit každému zvlášť jeho přístup k éčkám, to je vhodné a možné řešit individuálně v mé Poradně, kde si můžeme potraviny i vytestovat. Zde na webu jenom vařím a ukazuji lepší varianty receptů, které si můžete dovést ke své dokonalosti již sami za použití surovin, které vnímáte pozitivně. Moc děkuji za pochopení.
S láskou všem AlemariP.S.:Ještě doporučuji všem, co tápou, aby si vypsali éčka, která jsou na krabicích obilných nápojů uvedena a přímo se s nimi seznámili a i s jejich škodlivostí, pokud to považují za prospěšné. Na internetu jsou informace podrobné a já je sem nebudu opisovat, mnohdy stačí napsat E a konkrétní číslo třeba do Google vyhledávače a dozvíte se víc.