Moje slinivkové patálie

Oslabenou slinivku mám zhruba již deset let. Dříve jsem vůbec nevěděla, že je to vlastně slinivka, co mne pobolívá a trávicí problémy jsem připisovala stresům z pracovního vypětí a dietním chybám. Nejsem zrovna velký milovník alkoholu, takže odsud příčina určitě nepramenila i když jsem si mnohdy i na radu druhých, že trochu bylinného likéru na trávení může pomoci, mohla také ublížit.

První těžší zánět slinivky mne postihl před deseti lety v létě na dovolené. Již na začátku prázdnin na týdenním pobytu v tuzemsku se svou rodinou mi bylo stále špatně a léčila jsem se jenom suchým pečivem a dietními nemastnými jídly. Ale další dovolená, kdy jsme zrovna jako celá rodina jeli poprvé k moři, byla pro mne ta nejhorší. Velké teplo, polopenze s omezeným výběrem potravy, pokoje bez klimatizace, hodně aktivit, dozor nad dětmi při koupání a do toho neustávající trávicí obtíže, mne dovedly téměř na pokraj zhroucení.

Zpětně si uvědomuji náročnost situace a mohu jenom děkovat, že jsem to přežila. Soustavnou dietou jsem to sice tenkrát zvládla, ale od té doby mne trávicí problémy postihovaly dosti často.

Nevěnovala jsem tomu zvláštní pozornost a dále jsem veškerou svoji energii věnovala dětem, rodině a zaměstnání. Při pohledu zpět vidím, že moje zdraví nemělo tenkrát žádnou prioritu. Vinit však mohu jenom sebe, protože teď vím, že jsem se přesilovala na maximum, na sebe téměř nemyslela, a nebrala varovné signály vážně. Musely přijít jiné a daleko větší zdravotní problémy, tentokrát pohybového aparátu, které mne zastavily a s konečnou platností donutily řešit kompletně svůj zdravotní stav a s tím i zažívání. To jsem měla navíc poničené od antibiotik „těžkého kalibru“ (Sumamed), které jsem užívala na souběžný zápal plic. Tyto léky mi málem „odepsaly“ játra a žlučník.

Od doby co vím, že mám vlastně oslabenou slinivku, jsem pochopila, že je nutno se s tímto zjištěním vypořádat také vnitřně a smířit se s tím. Své onemocnění nesmím brát jako ublížení osudu, ale podívat se, že jsou jiní lidé na tom daleko hůř. Mnozí postižení by možná měnili své problémy za takový zdravotní stav okamžitě. Asi to nezní moc optimisticky, ale může tomu tak být.

Když to vše shrnu, tak

  • jsem si v prvé řadě uvědomila, že s oslabenou slinivkou na tom ještě nejsem zle. Horší je úplně nefunkční slinivka a to je pak o daleko jiné a přísnější dietě, řekla bych, že téměř neustálé dietě, kterou držím většinou v období časné rekonvalescence po zánětu.
  • Za druhé, jsem si musela najít jídla, která mi neubližují a současně jsou i výživná. A taková jídla existují.
  • Také se snažím, pokud možno, plánovat stravu dopředu na celý den, aby můj jídelníček obsahoval v denní skladbě dostatečné množství všech potřebných živin.
  • No a nakonec se učím též naslouchat svému tělu, co mi hlásí při dietní chybě.

Mnohokrát jsem si za ta léta prožila bolestné situace se slinivkou a zatím je zvládám bez hospitalizace, i když mi nedávno již vážně hrozila. Častokrát jsem se také domnívala, že je vše zase v nejlepším pořádku a zkoušela jsem, zda mohu jet po staru. A nejde to. Vím, že když neodolám a dám si k jídlu něco, co vařím třeba pro druhé anebo po čem jsem se cítila v dětství dobře, dnes mi to již nesedne a odnesu to nejen trávicími problémy, ale i bolestmi a strachem, zda se z toho nevyvine zánět slinivky. Následně se pak trápím svými výčitkami, že nejsem pevná ve svých předsevzetích.

Chybovat je lidské, ale také je důležité se z vlastních chyb umět poučit. Je potřeba opakovaně začít znovu s novým předsevzetím a trénovat sebekázeň ve výběru jídla a ve stylu stravování.

Co jsem vám chtěla říci?

Jenom asi to, že my, co nám naše slinivka již tak nefunguje, ať už z jakýchkoliv důvodů, bychom si měli uvědomit, že v tom nejsme sami. Je nás víc takto oslabených. Že pokud máme ještě jenom málo funkční slinivku, dá se s tím žít a hodně záleží na nás, zda si tento stav nezhoršíme.

Možná máme pochopit, že jíme pro to, abychom žili a nežijeme pro to, abychom jedli. Nechci zde moralizovat, ale smysl tohoto přísloví si člověk uvědomí většinou skutečně až mu nefunguje zažívání. Možná také, že až opakované slinivkové obtíže nás přimějí vážit si stravy, která nám neubližuje a nepůsobí problémy.

Nechci vám radit. Dobře vím, že se lehce radí, hůře provádí. I já jsem občas svým tělem tvrdě usměrněna. A tak se už mnoho let učím pouze z vlastních chyb.

Ale obecně si myslím, že při tomto onemocnění si musíme také uvědomit, proč nás postihlo. Jaké ponaučení si máme odnést z prožitých bolestí. Třeba mi dáte za pravdu, že člověk se většinou začne po prožitých bolestech dívat na svět trochu z jiného úhlu a vidí pak situaci jinak.

Jistě existují stavy, které neovlivníme, jako např. stresy, jež jsou velkým nepřítelem oslabené slinivky, ale odpovědnost za to, co vkládáme do svého těla, z nás nikdo nesejme. Na svém těle si člověk nejlépe ověří, co mu prospívá a co ne.

Toto onemocnění je dobré zkusit přijmout jako výzvu k tomu, že to zvládneme a najdeme svou cestu, jak kvalitně žít, být užitečnými pro svoje blízké a ještě také i pracovat.

Sdílení

    18 392 zobrazení článku
    O autorce
    7 komentářů
    1. kasha Odpovědět
      Alenko milá. ANO, cítím to také tak, onemocnění je výzva a škola. Bolest je hlas těla. Ono nám neumí říci jinak, že se něco někde děje ne zrovna dobrého. Za nemoc máme být vděční. Na základě sobotních přednášek bych si trochu dovolila polemizovat na téma neovlivnitelný stres. Je to jistě strmá cestička, ale jakékoliv denní dění nemusíme brát jako stres, ale jako výzvu. Podívat se vzhůru a poděkovat za to, že jsme byli shledáni tak silnými, že můžeme takovou těžkou záležitost řešit. Paní Patricie Anzari je krásnou učitelkou tohoto směru :) A doktor Sinelnikov (je jich celá řada) popisují, co může být příčinou oslabeného orgánu... Váš článek jste napsala, před 4 lety, už je to asi všechno zase trochu jinak :) Přeji Vše Dobré a ještě Lepší!!!! kasha
      • Alemari Odpovědět

        Milá Kasho, ano je to tak jak píšete. Člověk má brát bolest a děkovat za ni, protože vždy ji dostane jenom tou měrou, kterou unese...

        A přes bolesti se učíme a měníme a pak ty bolesti teprve mohou odejít. Díky Bohu a svému jinému nasměrování jsem již čtyři roky bez zánětů slinivky a doopravdy to nikomu nepřeji. Kdo to zažil, ví o čem mluvím a nechtěl by to již nikdy více. Člověk musí hlídat i své emoce, své myšlenky a pak tělo tráví dobře. Je to o energiích a i myšlenky jsou energie a mohou nás poškodit, když je nemáme čisté. Prostě vrací se nám to, co jsme kdysi vyslali a proto je dobré pátrat ve svém nitru, co nám má nemoc sdělit...

        Potrava také ovlivňuje stav těla, ale je jako vliv prostředí. Pokud nezměníme sebe, nemoc se pak může vracet i při dodržování diety. Ale to by bylo na delší povídání a my zde spíš vaříme...:-)

        Přeji Vám také vše dobré, milá Kasho. Zdravím.Alemari

    2. Marienka Odpovědět
      Milá Alemari! Veľmi zaujímavý, pravdivý a poučný článok o pankrease. Mne robí "spoločnosť" už 18 rokov, no bude to aj viac, lebo bolesti mi začali vystreľovať už od strednej školy. Lekárka ku ktorej som vtedy chodila tomu nevenovala nejakú pozornosť... keď som sa sťažovala na bolesti, iba mi trepla teda poriadnu kravinu, že "čo chceš, veď si pečená, varená..." čo doteraz nechápem čo tým chcela povedať... a túto vetu nepochopil vtedy ani chirurg, ktorý ma operoval. Okrem chronickej pankrearitídy som totižto dostala "bonus" ileus. A to 2x! Diéta mi vyhovuje, som rada, že takéto dobrôtky papám a pravdupovediac, nemenila by som už. Bežná strava ma neláka. Všetkým pankreatikom prajem veľa veľa trpezlivosti a aby tých pokojnejší období bolo čo najviacej! Srdečne pozdravujem Alemari.
      • Alemari Odpovědět
        Děkuji Marienko. Přeji hodně zdraví. Alemari
        • Marienka Odpovědět
          Ďakujem milá Alemari :-). Aj ja Vám prajem veľa zdravia.
    3. Martina Odpovědět
      Dobrý den, děkuji za inspirativní recepty, hlavně co se týče vánočního cukroví bez cukru. Nedávno jsem kvůli zdraví (netrápí mě naštěstí to, o čem tu píšete Vy) vysadila cukr a kravské mléčné výrobky a našla jsem tu opravdu spoustu dobře vypadajících a zajímavých jídel. Díky moc a ať se daří :)
      • Alemari Odpovědět
        Milá Martino, děkuji Vám za Vaše slova, potěšilo mne to. Držím palce a přeji si moc, aby Vám tu chutnalo :-) Alemari

    Zanechte odpověď

    *

    captcha *