3 porce
Zeleninové polévky patří tradičně do české kuchyně. Vaříme je většinou z dostupné zeleniny, takže jejich výchozí složení může být proměnné. Co však do polévky u nás obvykle nedáváme, bude ženšen.
V naší zemi se pro tyto účely nepěstuje, ale v asijských krajích je jeho použití do jídel vcelku běžné.
Díky partnerskému webu Adaptogeny, kde dostanete koupit kvalitní kořen ženšenu jak na přípravu čajů, tak na vaření, jsem měla možnost ověřit použití tohoto kořene do svých kuchařských výtvorů.
Vzhledem k tomu, že je kořen v podobě vysušené, doporučuji jej před přípravou raději nechat nabobtnat, a pak i s vodou, ve které se namáčel, použít do polévky. Namočením, nejlépe přes noc, získá kořen zpět vnitřní vodu, lépe se provaří, a je z něj vlastně něco jako další zelenina.
Kořen ženšenu společně s očištěnou a jen na větší kusy pokrájenou zeleninou vložíme do hrnce, zalijeme výluhem ze ženšenu, což je asi 250 ml a přidáme 1 litr studené vody.
Vodu mírně osolíme, a společně s uvedeným kořením, zelenou petrželovou natí, kterou promytou vkládáme do polévky vcelku i se stonky, dáme vařit.
Olej a „smetanové“ dochucení sojovým „mlékem“ budeme provádět až v úplném závěru, a proto zatím bez těchto ingrediencí vaříme polévku asi 30–40 minut mírným varem.
Uvařenou polévku přecedíme. Z cedníku vyjmeme petrželovou nať, bobkový list, stonek brokolice, uvařené rajče a též kořeny ženšenu. Petrželovou nať a bobkové lístky vyhodíme, ze stonku brokolice vyškrábneme měkkou dužninu a rajče sloupneme.
Pak polovinu zbylé zeleniny společně s měkkou dužninou ze stonku brokolice, rozvařeným pórkem, veškerým česnekem i cibulí a sloupnutým rajčetem ve vývaru rozmixujeme.
Při mixování přidáme sušený sojový nápoj a mixováním zahuštěnou polévku vrátíme do hrnce. Druhou část zeleniny, což je polovina mrkve, celeru a brokolice nakrájíme na drobné kousky a přidáme zpět do polévky.
Kořen ženšenu je mírně nahořklý, chuť polévky jím však ovlivněna není, ale do polévky ho se zeleninou nemixujeme. Osobně si myslím, že jeho příchuť v polévce v malém množství není na škodu, a tak jsem ho pokrájela na menší kousky a v polévce ponechala.
Nyní již zbývá jen přidat kvalitní nenasycené tuky, a ty dodáme panenským olejem. Omaštěnou polévku můžeme mírně přihřát, přidáme trochu jemně pokrájené čerstvé petrželové natě pro vůni a hned podáváme.
Polévka je čistě zeleninová, zahuštěná vlastně jen sama sebou :-), a tak se jako příloha bude hodit žitný kváskový chléb nebo rýžové pufované chlebíčky.
Přídavek celého kořene ženšenu do zeleninové polévky velice pozitivně ovlivní její posilijucí i výživné účinky.Z kořene se delším vařením vylouhují do polévky účinné látky, díky nimž se stane polévka vhodným pokrmem pro oslabený imunitní systém.
Kořen ženšenu můžete po uvaření vyjmout a nedávat jej zpět, ale pokud vám nevadí jeho nahořklá chuť, je dobré ho v polévce pokrájený ponechat.
Dle mého pocitu jeho přítomnost prospívá i velice dobré stravitelnosti celé polévky, proto ji mohu doporučit i do diety pro oslabenou slinivku.
S vhodným pečivem je polévka použitelná i do bezlepkové diety, ale svým složením a obsahem bude prospěšná určitě mnoha lidem….
Petrželová nať je nejen krásně aromatická, ale důležitá svým obsahem minerálů, především organického železa, chromu, vápníku, draslíku a dalších. Z tohoto důvodu je velice prospěšné nevyhazovat ani stonky od listové části této zeleniny, ale vždy je dát vyvařit alespoň do polévky.
