Rýžový koláč s Goji

1 koláč do dortové formy o průměru 22 cm

Ingredience:
  • 200 g mléčné rýže „Alnatura“
  • 800 ml vody
  • 50 g rýžového mléka „Zajíc“
  • 50 g rýžového sirupu
  • 30 g hladké rýžové mouky + 100 ml vody
  • 15 g kypřícího prášku do pečiva bez fosfátů
  • 3 kapky citrónového arom. oleje „Just“
  • mořská sůl
  • 50 g goji + 100 ml teplé vody
  • 2 g agar-agaru
  • trochu dia džemu na potření koláče
  • olej nebo rostlinný tuk na formu
  • trochu rýžové krupice na vysypání

Pro mnohé cizokrajně znějící plody Goji lze použít i při přípravě rýžového koláče. Nejen, že velice ozdobí povrch této dietní pochoutky, ale dodají tělu mnoho obranných látek, které jsou zapotřebí v každém období. Samotný rýžový koláč však může posloužit i jako podklad pro jiné druhy ovoce.

Při přípravě koláče můžete volit variantu s nakypřením vinným kamenem nebo šlehanými bílky. Oba koláče jsou dobré a záleží jen na vaší volbě. Postup při přípravě bude velmi podobný.

Mléčnou rýži propláchneme, zalijeme odměřeným množstvím vody a dáme vařit. Vodu osolíme špetkou soli. Ze začátku varu rýži zamícháme a odlepíme ji tak ode dna, a pak ji dál vaříme jen za občasného míchání mírným varem asi 25 minut.

Ke konci ji raději občas „prohrábneme“ vařečkou, abychom zachytili okamžik, kdy je voda téměř vydušena.
V teplém stavu v rýži rozpustíme sušený rýžový nápoj, rýžový sirup a pár kapek aromatického oleje místo citrónové kůry. Vše pěkně již bez vaření rozmícháme a vzniklou kaši necháme vychladnout.

Do vychladlé rýžové kaše přidáme hladkou rýžovou mouku s vinným kamenem a též ji mírně naředíme přidáním 80-100 ml studené vody. Mouku s práškem a vodou v kaši rozmícháme, aby kypření bylo při následném pečení stejnoměrné.

Dortovou formu vymažeme olejem nebo rostlinným tukem, vysypeme rýžovou krupicí nebo kukuřičnou strouhankou. Těsto vyklopíme do formy, stěrkou rozprostřeme a vložíme do předehřáté trouby. Pečeme při 180°C cca 60 minut. V plynové troubě teplotu raději hlídáme a po 15 minutách koláč kontrolujeme.

Při pečení se věnujeme přípravě goji. Samotné plody jsou velice chutné, ale na koláč mi připadaly tuhé. Proto jsem volila způsob jejich namočení v teplé vodě. Po nabobtnání plodů výluh slijeme a doplníme do 100 ml. Do této tekutiny přidáme 2 g agar-agaru a připravíme k vařeni.

Upečený koláč vyjmeme z formy a necháme dobře vychladnout. Povrch potřeme dia džemem nebo marmeládou bez cukru a poklademe nabobtnanými plody goji. Výluh doplněný vodou a agarem přivedeme k varu.
Nevaříme, hned při dovršení varu sejmeme z ohně a chladnoucí tekutinou, která postupně začne želírovat, zaléváme plody goji na povrchu koláče.

Po vychladnutí a zatuhnutí rostlinné želatiny rýžový koláč můžeme podávat.

Rýžový koláč s Goji – nakypřený bílky

Ingredience:
  • 200 g mléčné rýže „Alnatura“
  • 800 ml vody
  • 50 g rýžového mléka „Zajíc“
  • 50 – 70 g rýžového sirupu
  • 75 g goji
  • 3 kapky citrónového arom. oleje „Just“
  • 2 bílky + 1 lžíce ledové vody
  • mořská sůl
  • olej nebo rostlinný tuk na formu
  • trochu rýžové krupice na vysypání

Postup do okamžiku přípravy sladké rýžové kaše bude stejný. V tomto receptu jsem zvolila více rýžového sirupu, protože upečený koláč nebudeme potírat džemem, tak aby byla hmota sladší. Ale kdo je již zvyklý mnoho nesladit, může dát sirupu jen 50 g.

Goji necháme krátce nabobtnat a pak vodu scedíme. Tuto vodu, kterou plody nepřijaly, můžeme též vypít, obsahuje určitě při bobtnání vyluhované minerály. Nabobtnané plody goji zlehka vmícháme do připravené prochladlé kaše.

Ze dvou bílků s jednou lžící studené vody a se špetkou soli ušleháme hodně tuhý sníh, který po částech postupně zamícháme do těsta.

Připravené těsto rozprostřeme do vymazané a vysypané dortové formy a pečeme při výše uvedené teplotě.

Hotový koláč můžeme „pocukrovat“ sušeným rýžovým nápojem pro lepší vizuální dojem. :-)

Poznámka: Určitě je možné obě varianty koláče ještě vylepšit politím sojovou smetanou bez cukru nebo třeba i ozdobit rýžovým krémem, uvedeným u receptu na  Sváteční ovesnou buchtu, a hned budeme mít další slavnostní podobu moučníku.

O kvalitách plodů goji se můžete dočíst na našem partnerském webu Adaptogeny, kde jej můžete i zakoupit. Dle mého soudu jsou v nejlepší kvalitě, v jaké jsem je zatím ochutnala, a proto mohu jen doporučit.

Na přípravu koláče jsem zvolila mléčnou kulatou rýži z prodejny drogerie DM. Kulatá rýže se sice vaří déle, ale svoji chutí a „hladkostí“ je na koláč asi nejvhodnější. Koláč je vlastně něco jako upečený nákyp.

I když jsem agar-agar nijak neoslazovala, nebylo to ani znát. Je však možné v tekutině k polévání při zahřívání ještě rozpustit lžičku rýžového sirupu.

Přísně zaměřeni vegani asi zvolí variantu s vinným kamenem, ale nevím, zda jeho použití mělo nějaký vliv na nakypření. Se sněhem byl dle mého soudu nakypřen daleko víc, byť bylo těsta vlastně méně.

Při ověřování obou variant postupu mi nakonec vyšel jako více chutnější ten s našlehanými bílky. Ale goji budu dávat jen na povrch koláče a zalévat agarem. Pečením uvnitř koláče dle mého soudu přicházíme o vitamíny, které jsou při postupu jen s nabobtnáním více zachovány.

Rýžový koláč můžeme směle zařadit do dietního režimu. Mé oslabené slinivce neublížil v žádné z obou variant. Jistěže můžete použít i další vhodné ovoce, čerstvé i kompotované.

22 802 zobrazení článku
O autorce
2 Komentářů
  1. KK Odpovědět
    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat ohledně agaru. Myslím, že v návodu je psáno, že by se měl povařit několik minut, dokud se zcela nerozpustí... Vy píšete nevařit, tak jsem trochu zmatená :) Ještě by mě zajímala jedna věc (trochu souvisí i s tím agarem) možná triviální, ale jako ne-chemikovi mi to není jasné. Ničí se všechny vitamíny varem? Vždycky je mi líto vitaminů, ale polévka bez vaření se dělá těžko :) A mate mě, když je na začátku receptu vyjmenován "balík" prospěšných vitaminů nějaké zeleniny a pod tím pokyn povařit ji alespon půl hodiny... To samé s kovem - je pravda, že při kontaktu s kovovým nožem přichází ovoce nebo zelenina o vitaminy? Děkuji moc za odpovědi, Vaše stránky jsou skvělé a myslím směle konkurují například populární bio kuchařce Hanky Zemanové!
    • Alemari Odpovědět

      Dobrý den. Děkuji Vám, milá KK, za slova uznáni. Co se týče agaru, tak i ten obsahuje kvalitní a prospěšné látky, tak proto jsem zvolila cestu jen rozpuštění při bodu varu. Ale mám k dispozici jemný prášek, a ten šel velice snadno rozpustit jen při tomto postupu. Také v návodu to tak bylo uvedeno, proto jsem se nad tím nijak nepozastavovala. Ze zkušeností s přípravou živočišné želatiny vím, že ta se nevaří, když tak též jen velice krátce.

      Je možné, že najdete i informace, že se agar vaří až 20 minut, ale necítím to jako nutné. Snad se tím želírovací schopnost neztrácí. To přiznám, nemám vyzkoušeno, proto jsem v souladu s návodem postupovala jen tak jak jsem uvedla v receptu. Želírovalo to dostatečně.

      Je však velice možné, že budete-li mít agar-agar v podobě vláken či větších kousků nebo vloček, bude potřeba i to namočení ve studené vodě a asi i povaření. Čas varu pak může být případ od případu různý. Asi bude i podstatné, co s tím chcete dosáhnout. Zda budete dělat želé nebo to bude jen jako zahuštění...

      K vitamínům. Ano jsou to velice choulostivé látky a vařením se ničí. Ale ne zas tak úplně, že by nic nezůstalo:-) Bylo by to na dlouhý článek, ale jen krátce, nejvíce ztrácíme při vaření vitamín C (až 60%) a B (těch je celá řada a je to různé, některé až z 95%) a i další vitamíny.

      Kromě teploty má na vitamíny ve sklizeném ovoci i zelenině negativní vliv i světlo, kyslík, prostředí, jeho kyselost či zásaditost, neboli pH a též kovy. Zelenina uvařená v polévce i se ztrátou vitamínů dá tělu spíš stavební látky, jako bílkoviny, vlákninu, minerální látky atd., které jsou v ní bohatě zastoupeny a vitamíny pak dodáváme trochu z čerstvé zelené natě nebo přídavkem čerstvé zeleniny, třeba nastrouhané mrkve, která se pak jen prohřeje apod.

      Vůbec nejšetrnější způsob pro větší uchování vitamínů v zelenině při tepelném zpracování je vaření v páře.

      Potřebné vitamíny bychom měli dodávat tělu především z čerstvé zeleniny. Pozor též na dlouhé skladování! I tím zelenina ztrácí na svých kvalitách, takže je nejlepší ji skutečně co nejdříve konzumovat.

      Vitamíny se ničí i stykem s kovy, proto jsou nyní velmi doporučovány keramické nože. Ale dle mého soudu se vitamíny ztrácí především na řezné ploše a o kolik, to nechám odborníkům, ať si změří :-) Možná hodně , možná míň, nevím, ale jinak mě to láká si nějaký keramický nůž pořídít. Vidím to jako prospěšné...

      Zatím si myslím, že i tak těch vitamínů v čerstvé zelenině zůstane stále ještě dostatek, jen kdybychom tu zeleninu skutečně jedli v potřebném množství :-), určitě by nám tento přísun vitamínu byl prospěšný a něco, co se ztratí při krájení, to zatím neřeším. Ovšem, kdo jí zeleniny málo, tak tam může pomoci keramický nůž hned :-) Milá KK, mějte hezký den. Alemari

Zanechte odpověď

*