plný talíř sušenek
Na trhu jsou již k dostání sušenky bez přidaného bílého cukru nebo i diabetické s fruktózou, ale většinou doma jedna krabice nestačí a jsou všechny hned snědeny. Proto jsem se rozhodla upéci něco na způsob oblíbených cereálních „sladkých nesladkých“ sušenek, které by „chvíli“ vydržely.
Pro změnu jsem je vyzkoušela s malým obsahem vinného kamene, který je krásně nakypřil. Tyto sušenky jsou také bezvaječné.
Z odváženého množství 40 g lněného semínka asi polovinu umixujeme najemno a smícháme spolu s moukou a kypřícím práškem bez fosfátů. K mouce také přimícháme lněné semínko vcelku, aby nám v sušenkách něco „křupalo“.
Zvlášť si rozpustíme v teplé vodě sojový nápoj s medem, přidáme olej a touto tekutinou po zchladnutí těsto „zaděláme“. Můžeme použít i přímo „mléko“ tekuté, které mírně ohřejeme a jinak pokračujeme stejně.
Máme-li kvalitní aromatický citrónový olej „Just“, přidáme pár kapek pro vůni a dobře těsto promícháme.
Připravené těsto není ještě tvarovatelné a proto je necháme asi půl až jednu hodinu v míse odležet v chladu.
Pak těsto vyklopíme na pomoučený vál, obalíme v mouce a lehce zpracujeme tak, aby bylo tvárné. Z těsta vyválíme plát, ze kterého vypichujeme různé drobné tvary sušenek. Sušenky ničím nepotíráme a přímo klademe na plech na papír. Pečeme je při 150-175 °C 12-15 minut a potom je při 150 °C jenom dosoušíme. Při pečení k závěru hlídáme.
Horké upečené sušenky sesypeme z plechu na papírový ubrousek a pak je zasypeme a obalíme v namixované fruktóze. Prášková fruktóza zde dobře nahradí moučkový cukr.
Sušenky jsou mírně sladké a díky nakypření vinným kamenem i křehké a porézní. Lze je podat k čaji, kávě a prostě, jak kdo má rád.
Milá Petro_B, ještě Vám chci odpovědět na Váš dotaz a současně i poděkovat za komentář k plackám. Tož k těm plackám, předpokládám, že asi moc nestihly změknout, ale bývají druhý den, když naberou vlhkost, zase měkší. No, osobně mám ráda křupavé a tak u nás také neměknou...:-)
K uvedeným sušenkám. Výsledek v originále by měl být křupavý... U mne to aspoň tenkrát takto dopadlo. Musela jsem se usmát nad Vaší stejnou zkušeností, že mizí již z plechu... No prostě mají snahu „přímo sublimovat“ :-)
Pěknou neděli přeji Vám i všem dalším, co budou ještě dnes číst. Zdravím. Alemari
Zvlášť si rozpustíme v teplé vodě sojový nápoj s medem, přidáme olej a touto tekutinou po zchladnutí těsto „zaděláme“.
To po zchladnutí zde záměrně vypichuji. Ono to není samoúčelné, člověk by si mohl myslet, že se všechno stejně smíchá, ale je to o tom postupu :-).
Nejdříve se musí to mléko připravit a lépe se rozpustí ve vodě teplé než studené, a pak zase zchladit a pokud jste nalila přímo teplou vodu do směsi všeho, pokud jsem to dobře pochopila, tak se ve směsi již mléko nerozpustí a navíc teplá voda srazí škroby v mouce a pak se již vláčné těsto nedá udělat...
Totéž by se stalo, i když byste po rozpuštění sojové mléko s medem a olejem nalila horké k mouce s ostatními složkami, včetně vinného kamene. Ten navíc v teple začne pracovat a v troubě pak již sušenky nezkypří.
Tož tak, nevěšte hlavu, chybami se učíme všichni a zkuste to z malou dávkou ještě jednou, budu držet palce. Zdravím :-) Alemari
P.S.: Možná jste to špatně z textu pochopila a chyba je na mé straně, tak jsem to raději v receptu ještě více upřesnila, že ta teplá voda je k sojovému nápoji...