Jak naklíčit obilí, luštěniny a semínka?

Nemusíme ani vlastnit nakličovaní soupravu misek a můžeme si snadno připravit klíčky, předklíčit obiloviny nebo předpěstovat malé rostlinky sami.

Luštěniny

Klíčit lze hrách, fazolky, čočku, cizrnu a jiné další luštěniny, které tímto probuzením získají veliké množství výživných látek.

Například fazolky mungo, které pouze na talíři zalijeme vodou, nám poskytnou za pár dní klíčky dlouhé asi 2–3 cm, které spolu s probuzeným zrníčkem chutnají jako mladý hrášek.

Vodu na talíři musíme denně vyměňovat, aby nám nezačaly zrníčka kvasit. Tyto chutné klíčky ale tělo ochlazují a tak jsou vhodné do teplejších dnů do salátů anebo jako příloha k teplým pokrmům.

Většinou nechávám u luštěnin zrno bobtnat a klíčit jen krátce, aby mělo malé klíčky asi do velikosti 1 mm. Takto připravené je dále zpracovávám vařením na kaše, polévky, pomazánky a pod.

Přínosem klíčení luštěnin je, že se částečně rozštěpí bílkoviny i škroby a také látky, působící v těle nadýmání. Všeobecně se zlepší i jejich stravitelnost.

Obiloviny

Nabobtnat až předkličovat můžeme i různé obiloviny, ze kterých pak vaříme vydatné kaše jako např. Kaše z naklíčené špaldy či pudingy nebo je přímo uvaříme jako přílohu k zelenině.

Když si nechávám předklíčit pšenici špaldu nebo žito na vaření kaší, postupuji velice obdobně jako při klíčení luštěnin. Zrníčka na talíři zaliji vodou a nechám je první den celé ponořené. Další den je vodou již jenom promývám a mám je přikryté sítkem, přes které položím utěrku, aby neosychaly. Promýt stačí 2–3 × denně a za dva dny budou připravena k vaření.

Z takto předklíčené obilniny, zde žita, nejraději připravuji celozrnné kaše. Zrníčka mají již malé klíčky a stane-li se nám, že to s klíčením přeženeme a již se začínají objevovat i tenké kořínky, nic se neděje, takové zrno je stále možné ještě na kaši použít. Vodu při klíčení vyléváme též z toho důvodu, že se do ní uvolňuje kyselina fytová, která tělu odebírá minerální látky.

Naopak zrníčka vzbuzená klíčením zvýší obsah vitamínů, stavebních látek a enzymů a jsou velice výživná. Dalším šetrným zpracováním si velkou část nutričních hodnot v sobě zrno podrží a tělu jsou daleko více prospěšnější pokrmy připravené z předklíčených obilovin než třeba rohlíky či klasický chléb.

Předpěstování řeřichy

I když nevlastníme žádnou zahrádku, můžeme si přímo doma na okně předpěstovat zelenou nať řeřichy, která je velice chutná a použijeme ji tam, kde bychom jinak dali čerstvou pažitku. Ta se v tento čas sice již v obchodech objevuje, ale její použití je omezeno tím, že roste pomalu a když ji ořežeme, tak další sklizeň je v nedohlednu.

To řeřicha setá roste přímo před očima a můžeme si ji rychlit jenom na buničině.

Nepotřebujeme ani žádnou zeminu a navíc postupným vyséváním s časovou prodlevou získáme čerstvou řeřichu na stůl téměř denně.

Vím, že mnoho čtenářů asi tento postup dobře zná, a tak je prosím o shovívavost, protože možná jiné, právě začínající „pěstitele“, můj popis může inspirovat.

Na podnos, misku či na talíř naliji vlažnou odstátou vodu a do ní rozložím rovnoměrně obyčejnou vatu, neboli buničinu. Na zvlhčený vatový podklad nasypu hustě zrníčka řeřichy a celé i s podnosem vložím do igelitového sáčku, který nechám mírně pootevřen.

Misku umístíme zatím jen na teplé místo. Již druhý den můžeme vidět, jak zrníčka nabrala vodu a začínají klíčit. Dokud se neobjeví větší klíčky, ponecháme misku v pootevřeném igelitovém sáčku, kde je zajištěna stálejší teplota bez výkyvů způsobených například větráním.

Při klíčení se zrnka většinou již druhý den nejdříve obalí rosolem, ale pak po uchycení kořínku v buničině se z klíčku začne vztyčovat tenká rostlinka.

V okamžiku, jak se nám objevují klíčky, sejmeme z misky igelit a klíčící řeřichu umístíme i s podnosem na okno.

Každý den doléváme na buničinu vodu a to nejlépe tak, že ji lijeme jenom na okraje a nakláněním misky necháme zatéci po celém dně. Nalití proudu vody na mladé rostlinky shora by nám tyto tenké a křehké výhonky mohlo zohýbat.

Asi tak po 10-ti dnech je řeřicha pěkně vzrostlá, rozvinutá a připravena ke sklizni. Nůžkami postupně malé „políčko“ sklidíme :-)

Tímto jednoduchým způsobem získáme chutné zpestření jarních pokrmů, které volíme především pestré, plné zeleniny a celozrnných obilovin.

Řeřicha je velice pikantní na chlebu s nějakou pomazánkou nebo též v polévce místo petrželky jako například u šetřící zeleninové polévky.

Řeřicha setá (zahradní) obsahuje množství minerálů jako hořčík, draslík, železo a vápník, ale nejvíce si ji budeme cenit pro její obsah vitamínu C. Též tělu dodává účinné antioxidanty, posiluje celkově imunitu a je prospěšná při detoxikaci našim ledvinám a močovým cestám.

Pravidelnou konzumací řeřichy svému tělu prospějeme a odměnou nám bude lepší zvládání jarní únavy.

Tisknout nebo PDF