Domů › Pro zdraví

Zásady pro zdraví

22. Srpen 2010 | Alemari |

Problematice vlivu potravin na naše zdraví se věnuje mnoho knižních titulů a též i webových stránek. Ale může se nám stát, že v záplavě informací vlastně ani nevíme jak a čím začít nejdříve, a jak uvést načerpanou teorii do praxe.

Jak zde na těchto stránkách tak ve své knize Vaříme zdravě bez cukru jsem se pokusila uvést konkrétní cestu za zdravím s jejím promítnutím do přípravy pokrmů.

Obojí je určeno všem, co si své zdraví chtějí zachovat, a jsou též přesvědčení, že je mohou silně ovlivnit nejen výběrem potravin, ale i způsobem vaření. Na stránkách i v knize mohou najít kvalitní pokrmy i lidé, mající již svá trávicí trápení a omezení, a hledající, jak se současně stravovat zdravěji.

Sama jsem se postupem let propracovala k zásadám, které i mně umožnující žit s co nejmenšími problémy a všechny jsem zmínila v jednotlivých uvedených článcích webu i knihy a současně je shrnula i v článku o dietě při oslabené slinivce.

Tyto zásady však nejsou určeny jen lidem, co mají již oslabenou slinivku, ale z velké většiny jsou všeobecné a bylo by vhodné je dodržovat i když ještě nemáme žádné trávicí obtíže.

Proto je shrnuji ještě jednou v tomto samostatném článku a doporučuji je všem.

Zásady pro zdraví preventivní i léčebné:

Je nutné vyloučit maximálně bílý cukr a také to nepřehánět s medem, i když jeho používání místo cukru je významným krokem vpřed. I jednoduché cukry jsou stále cukry, a zde platí dvojnásob, že méně je více.

  • Na přislazení lze zkoušet nejdříve fruktózu i glukózu, ale je stejně lepší postupně přejít na slazení sušeným ovocem nebo vyzkoušet obilné slady a sirupy, ty jsou ještě vhodnější. Také javorový sirup je dobrou náhražkou za bílý cukr.
  • Po určité době vyloučení bílého cukru již nebudete mít ani potřebu mnoho sladit, protože se bude zdát vše daleko více sladší i s menším přídavkem alternativních přírodních sladidel.

Omezení cukru vede samozřejmě k vyhýbání se zmrzlinám a veškerým sladkostem jak z cukráren tak i z obchodů. Také sladké kupované pečivo není vůbec vhodné. Nejen že je slazeno bílým cukrem, ale je kynuté.

  • Zmrzliny lze připravit i doma a bez přídavku bílého cukru a také různé zdravé dezerty, včetně pečiva nekynutého i sladkého kváskového.

Je dobré vyhýbat se chlebu i bílému pečivu, které je pečené klasickým způsobem s prášky do pečiva nebo s droždím. Nahradit vše celozrnným a nekynutým pečivem.

Je téměř zásadní nekonzumovat přepalované tuky a také různé tuky nižší kvality a tedy žádná smažená jídla. Ani pokrmy fritované a grilované.

  • Kvalitní oleje z prvního lisování přidávat co nejvíce za studena.
  • Na krátké restování používat především kvalitní panenský olivový olej.

Do jídelníčku zařazovat často ořechy a různá semínka, plná minerálů a nenasycených tuků.

  • Při doplňování tuků přímo z ořechů si dávat pozor na množství a také na to, aby nebyly napadeny plísněmi.
  • Ořechy konzumovat přes den, ne navečer a v noci.
  • Velké množství ořechů či semínek naráz může být i pro zdravého člověka zátěží. Raději žádné slané arašídy na noc při počítači či televizi.
  • Pro lepší stanovitelnost jsou pro mnoho lidí vhodnější přímo ořechová másla a pasty (krém z ořechů, tahini atd.)

Je dobré úplně vyloučit ze svého jídelníčku alkohol, ledové nápoje, všechny doslazované nápoje i džusy a nápoje sycené bublinkami. Tyto ponechat jen k příležitostnému užití. Černou kávu raději silně omezit. Jednak odvodňuje a také může dráždit celá trávící trakt.

  • Chuť po kávě lze uspokojit kávou obilnou nebo ajurvédskou, která chutná velice dobře, a je i prospěšná zažívání.

Tekutiny je nutno doplňovat po celý den a pít co nejvíc. Kvalitní vodu, zelený čaj, bylinkové čaje a neuškodí i trochu neperlivé minerálky. Tekutin by mělo být až 3 litry za den, přitom do tohoto množství nezahrnovat polévku.

  • Je možná vhodné si zakoupit filtr na vodu, abychom tělo nezatěžovali zbytečně cizorodými látkami z vody z vodovodu. Pak ve výsledku i ušetříme, protože si nemusíme kupovat balenou vodu.

Doporučuji omezit maso na minimum, především hůře stravitelné. Vyloučení uzenin z masa bych provedla na prvním místě. Je-li maso ještě součástí vašeho jídelníčku, snažit se vyhýbat tučným masům, vnitřnostem a i mastným pokrmům. Též mnoho kořeněným a přepalovaným.

  • Zaměřit se spíš na maso drůbeží a rybí.
  • Popř. vyloučit maso úplně.
  • Zařazovat do jídelníčku více luštěniny jako kvalitní zdroj bílkovin a minerálů.

Pití kravského mléka v dospělosti omezit raději úplně. Z mléčných výrobků si vybírat jen nejdietnější a bez cukru. Různé plísňové sýry jsou pro tělo také problematické, a o zdravotní prospěšnosti plísní mám velké pochybnosti. Jejich konzumací si jen zvyšujeme možnost onemocnění kandidózou.

  • Vhodnější je mléko kozí a kozí kefír, také ovčí žinčice.
  • Zdravější jsou kozí sýry a též ovčí. Především tvarohové, nesolené a neuzené.

Z osobních zkušeností vím, že je prospěšné maximálně možné dodržování dělené stravy, což značí, velice stručně řečeno, nekombinování bílkovin a uhlovodanů v jednom jídle.

  • Tedy raději žádné pečivo se sýrem nebo maso s rýží apod.
  • Vhodná je zelenina se sýrem nebo zelenina s pečivem či rýží nebo celozrnnými těstovinami.
  • Pouze při pečení ještě kombinuji bílkoviny -vejce- se škroby -moukou- dohromady. Souhlasím s názorem, že se jídlo při přípravě svým způsobem vzájemně zharmonizuje a vytvoří jeden celek, který se při trávení chová jednotně. To je však jen můj pocit a striktní zastánci dělené stravy nemusí souhlasit.

Pro lepší trávení je dobré stravu od sebe oddělovat i jiným způsobem. V jednom chodu nemíchat sladké a slané jídlo. V praxi tedy již žádné „sladké“ dezerty, byť po zdravém slaném jídle. Také žádné ovoce po jídle. V těle pak kvasí a nadýmá.

  • Nedoporučuji ani jídla sladká zajídat po chvíli třeba mrkví, okurkou či jinou zeleninou, když máme touhu ještě něco sníst. Tělo již produkuje konkrétní enzymy a další přidaná složka do žaludku zvýší potřebu enzymů jiného druhu, a nedojde k dokonalému strávení. Potrava pak v útrobách spíš kvasí a zahnívá a odchází nevyužita.

O zvýšení konzumace ovoce a zeleniny asi není potřeba hovořit, ale je nutné se umět hlídat a při jídle se též nepřejídat. I zdravá strava může v neúměrném množství ublížit.

Velice omezit konzumaci sladkých kompotů, marmelád a též sterilované zeleniny v nezdravém octu a cukru.

  • Zavařovat kompoty bez cukru, popř. se solí dle makrobiotiky.
  • Marmelády a povidla lze také připravit bez cukru. Na zahuštění používat agar-agar nebo čistý jablečný pektin.

Vyloučit z jídelníčku kupované konzervy, ať již masové nebo zeleninové či ovocné. Je potřeba se co nejvíce vyhýbat chemickým látkám jako jsou konzervanty, stabilizátory, chemická barviva, různá ochucovadla, zvýrazňovače chuti a pod.

Vyzkoušela jsem a i v literatuře si ověřila, že je důležité a nejenom pro oslabenou slinivku, nejíst dohromady ovoce a zeleninu v jednom jídle. Stále se ještě hrozím pomyšlení, že jsem připravovala svým dětem mrkev s jablíčkem společně s cukrem a citrónovou nebo pomerančovou šťávou. I různé zeleninové saláty s přídavkem ovoce raději vynechat.

Pro dobrou funkci trávicího systému je důležité od sebe jednotlivá jídla též časově oddálit, aby měl žaludek čas ke strávení jedné potravy a nebyl zavalen již další před tím, než ji posunul do tenkého střeva dál ke zpracování. Takto se vyhneme míchání potravin třeba slaného charakteru, které ještě nejsou stráveny, s následným jídlem sladkým.

Je též potřeba zbytečně nehladovět, tedy pokud nedržíme hladovku ze zdravotních důvodů. Jíst častěji a menší dávky a pravidelně. Buď pětkrát nebo alespoň čtyřikrát denně.

Pro lepší trávení je vhodné si jídelníček načasovat. Nejen zvolit či znovu zavést správný čas na snídani, ale také je potřeba nejíst již nic večer po 18 hodině, v letním čase nejpozději v 19 hodin.

  • Pokud to z pracovních důvodu nelze dodržet, alespoň zavést zásadu, že večer 2–3 hodiny před spaním již nic nejíst.

Je důležitě večer nejíst syrové ovoce a ani syrovou zeleninu. Se syrovou stravou končit nejpozději kolem 15 hod., takže v letním čase kolem 16 hod. Večer je syrová strava velice obtížně trávena i ve zdravém tělem, natož, když nemáme již dostatek trávicích enzymů. Pro tělo je to zátěž. Potrava pak v trávicím traktu kvasí a zahnívá a způsobuje nežádoucí nadýmání.

Ve zdravotních doporučeních amerického jasnovidce Edgara Cayceho se uvádí, že syrová jablka jsou samostatným pokrmem a jako taková by se měla konzumovat časově odděleně od ostatního jídla. Pak jsou tělu velice prospěšná.

  • Vzhledem k tomu, že by se měla jíst až 3 hodiny po jídle a nejméně půl až hodinu před dalším jídlem, lze je zařadit jako malou svačinu před hlavním poledním jídlem. I po ránu nejsou špatná, povzbudí trávení. Po jejích konzumaci lze hodinu už jíst další jídlo.

Z používaných pochutin vyloučit tučné klasické majonézy a tatarské omáčky. Hořčici též omezit a nahradit ji BIO hořčicí bez cukru. Nepoužívat klasický ocet, leda na odstraňování vodního kamene z varné konvice.

  • K okyselení salátů raději používat čerstvou citrónovou šťávu, vinný ocet a nebo umeocet. Umeocet nejen že je výbornou náhražkou octa, ale je velice vhodný i pro zlepšení trávení. Není to žádný ocet, neobsahuje kyseliny, je to slanokyselá fermentovaná šťáva ze švestiček umeboši, která má i léčebné účinky na trávení.

Není na škodu zařazovat do týdenního stravovacího rytmu také postní dny. Zdravým lidem i těm co mají zažívací problémy mohou být dobře zvolené půsty velmi prospěšné.

  • vhodné jsou dny ovocné, rýžové a i zeleninové, viz samostatný článek

I když to nepatří mezi stravovací doporučení, uvedu, že pro ozdravění těla je vhodné nekouřit.

Každého z nás občas potkají nějaké stravovací potíže a určitě není na škodu na nějakou dobu změnit životosprávu, pokud nejsme ještě rozhodnutí touto cestou jít stále.

Uvedené principy vřele doporučuji dodržovat a ti, co již mají oslabené trávení si mohou přidat ještě i další, týkající se výběru vhodného ovoce i zeleniny. Co a jak jíst s oslabenou slinivkou neboli rozšíření těchto zásad ještě o pár dalších se dočtete zde na webu. anebo též v mé další knížce Zdravá strava pro oslabenou slinivku.

Uvedený výběr článků jak v knize tak zde na webu by vám mohl pomoci se začátky, které se mohou jen zdát být obtížné.

Mám na zřeteli, že každý člověk je jedinečný, a tudíž názor na tento styl stravování a vaření může být odlišný. Je to jen na vašem zvážení, zda uznáte, že na uvedených principech je něco pravdy.

Mým úmyslem je vás všechny povzbudit k vykročení na cestu, která vede ke zdraví a ke kvalitnímu životu. Pokud tímto tento web i má kniha Vaříme zdravě bez cukru, která je prvním shrnutím receptů a článků z webu, splní svůj účel, bude mi to velkou odměnou.

Alemari

P.S. Ještě mi tam vypadla zmínka o luštěninách, tak jsem doplnila dodatečně :-)


Komentáře

Nataly píše:

22. Srpen 2010 | 16:43

Milá Alemari,
děkuji za tak úžasné shrnutí zásad zdravého stravování. :) Souhlasím s Vámi, mluvíte mi z duše. :)
I já mám na sobě prakticky odzkoušenu většinu zásad, vím, co mi dělá dobře a co ne, a snažím se pro mě nesprávné z jídelníčku vylučovat, protože jinak mám trávicí problémy.
Potíž ale nastává, když jsem odkázána na jídlo připravené hostiteli. Vzhledem k tomu, že manžel je dost společensky angažovaná osoba, jsme velmi často zváni na různé párty, oslavy, kulturní i jiné společenské či osobní akce, a tam je podáváno stále stejné tradiční jídlo. Večerní párty je v pohodě, večer jíst nemusím, horší je to ale u celodenních či dvoudenních akcích. Jak si při nich zajistit vhodnou stravu? Asi si budu muset vozit s sebou své vlastní jídlo, ale zatím netuším, snad kromě nějakého suchého pečiva či sušenek, co by to mělo být, aby jídlo vydrželo, nezkazilo se a co se dá jíst i za studena.
Moc bych si přála, aby se zdravé stravování více šířilo mezi lidmi a bylo možné si i na podobných akcích vybrat, zda chci řízek s bramborovým salátem nebo třeba pohanku s dušenou zeleninou. A aby hostitelé pochopili, že nejsem namyšlená a že nepohrdám jejich bohatě prostřeným stolem, ale že mé tělo potřebuje jiný typ stravy, aby fungovalo správně. Obávám se ale, že to ještě nějakou dobu potrvá. :( Individuálně jsme jistě udělali velký krok kupředu, že se snažíme vzít odpovědnost za své zdraví do vlastních rukou, a už se semtam objevují restaurace takto zaměřené, ale jinak... :(
Když udělám letmý průzkum ve vlastní rodině a mezi přáteli a známými, tak odhaduju, že v tom poměrně dost velkém počtu lidí by jinou variantu jídla, než obvyklou, zvolilo kromě mě tak maximálně pět lidí. Možná je to jinde podobné. A to je ještě příliš málo na to, aby se někdo tou jinou variantou pohoštění pro společenskou akci vůbec zabýval.
Jen tak mimochodem...Vaše pohankové koláčky chutnaly i běžným strávníkům :D. Asi tedy nezbývá než tvořit, vařit, péct a dávat ochutnávat dál, abychom pomalu bořili ten mýtus, že co je zdravé, je bez chuti nebo nedobré.

Tak nám všem přeju pevné zdraví, které si sami můžeme vydobýt výběrem stravy a posílám opětovné poděkování Vám, Alemari, jak nás v tomto snažení úžasně inspirujete a povzbuzujete. :)

S úctou

Nataly

Alemari píše:

22. Srpen 2010 | 17:55

Milá Nataly, děkuji Vám za tak nádhernou odezvu. Přiznám se, že jsem ani nečekala :-) Tyto zásady jsem již zde na webu uvedla, ale spíš jen pro ty co mají problémy se slinivkou. Zjistila jsem však, že článek je tak schovaný, že o něj moc lidí nezavadí.

Opakování je matka moudrosti a tak jsem se rozhodla, že jej „opráším“ a zevšeobecním pro všechny.

Chápu Vaši situaci s tím jídlem na různých akcích, občas bývám v podobné a tak vím o čem mluvíte. Když se dostanu na akci, kde je jídlo, také si většinou moc nevyberu. Mám možnost volit mezi sýrem a nějakou čerstvou zeleninou, kterou klidně odeberu z oblohy :-), pakliže jí víc není anebo být jen na ovoci, které se občas také podává.

Tekutiny si vozím své, protože bohužel se většinou podává voda s bublinkami a ta mi nedělá dobře a z vodovodu vodu nepiji. Ještě tak čaj, to přežiji i sáčkový, když není jiný. Většinou si s sebou beru alespoň nějaké pečivo třeba kváskové nebo extrudované, abych měla něco pro případ hypoglykemie. No a jím to své :-)

Jsme-li v restauraci, tak tam je to trochu snazší. Z hotových jídel si sice nevyberu, protože mnoho jídel i vegetariánských je zase smažených. Snad nějaké zeleninové rizoto. Ale vždy hlásím, že držím dietu a že si přeji jen dvě přílohy raději neomaštěné. Dušenou zeleninu a dušenou rýži nebo vařené brambory či nějaké těstoviny. Tam se dá vybrat a zjistila jsem, že jsou lidé ochotni a dokonce se obsluha i dotazuje a řeším si přípravu i na dálku s kuchařem. Jako že na vodě a bez omastku, protože asi není zrovna panenský…

Ten výběr o kterém sníte, tak to jsme dvě, a když nás bude víc, třeba se to doopravdy jednou stane samozřejmostí, že bude na akcích nabídka trochu zdravější.
Také se občas děsím při pomyšlení, co lidé považují za zdravou stravu. Ale nedá se nic dělat, někdo začít musí a každý začátek je těžký.

Jsem moc ráda, milá Nataly, že v tom nejedu sama a že jsou tu duše, které se mnou souhlasí a jsou na stejné vlně :-) Že také tvoříte a pomáháte nastolovat nový trend zdravého vaření.

Když čtu takové řádky, jako od Vás, Nataly, tak vidím, že má práce má smysl a dává mi to i sílu k další tvorbě. Ani nevíte, jak ji potřebuji. Obzvláště, když se potýkám s technickými překážkami a překonávám další problémy, které jako by mne zkoušely, jak jsem odhodlaná „jet“ v této inspirativní osvětě dál.

Proto Vám MOC děkuji milá Nataly za Vaše krásná slova díků na závěr.

Přeji všem krásný večer a mějte se jen nádherně.
Alemari

Tanka píše:

23. Srpen 2010 | 13:24

Dobrý den, Alemari. Moc ráda chodím na tyto stránky a inspiruji se Vašimi recepty. Souhlasím s většinou zásad a sama se snažím jíst co nejzdravěji. Nicméně se musím zeptat, proč doporučujete vyloučit maso??? Podle mě naopak takové hovězí nebo i jednou za čas právě vnitřnosti v sobě mají spoustu železa a dalších látek. Možná se pletu, ale maso v rozumné míře snad nikomu neuškodí - naopak nadbytek škrobů vede k tloustnutí a takové pečivo je vůbec snad největší zlo... Proto mi tenhle přístup není příliš jasný. Děkuji. T.
Editováno Alemari.

Alemari píše:

28. Srpen 2010 | 07:43

Dobrý den přeji milá Tanko.
S tím masem to není tak jednoznačné. Víte, nejsem sama ve světě, kdo nedoporučuje jíst maso. Zkuste se jen rozhlédnout po internetu. Ale také jsem ho jedla a ještě ho velice zřídka připravím těm, co ho doma jedí.

Nepracuje se mi s ním však již dobře a proto i receptů bude ubývat. Uvedené recepty jsou tu ještě pro ty, co mají pocit, že bez něj nemohou žít, tak aby si i oni mohli nějaké to maso udělat zdravějším způsobem a vyloučit nezdravé technologie jeho přípravy, jako je např. smažení a uzení. Nechci zde rozvádět nějaké diskuse o mase. Tento web je především o vaření, ale musela jsem se toho dotknout v zásadách, protože to již tak cítím sama.

Osobně se nehlásím ještě k vegetariánům, mám ráda občas i vejce, ale maso mi mnoho nechutná a jím ho velice zřídka, spíš již vůbec ne. Hovězí jsem vyloučila striktně již před mnoha lety, když měly krávy nemoc BSE. Na tuto nemoc šílených krav zemřelo dosti lidí po konzumaci hovězího a dle zpráv nemoc stále existuje a není vymýcena.
Nechci také raději pátrat čím jsou hospodářsky chovaná zvířata krmena. Přečetla jsem toho a i viděla na videích o tom dost a to mi úplně stačilo ke změně myšlení. Kolik léků dostávají a hormonů, aby rychle rostla…Také rostlinné krmivo je většinou hnojeno a zvířata to baští spolu s chemií a možná ještě i s kostní moučkou z kostí svých mrtvých kolegů :-)

Všichni asi víme, že játra, ledviny, plíce, no prostě tyto vnitřnosti, slouží především k čistění těla, k odstraňování toxických látek z těla a jsou jich většinou i plné. Proto je již vůbec nedoporučuji a to hlavně z tohoto důvodu. U zvířat z velkochovů vnitřnosti často obsahují zbytkové hormony a toxické látky z přijatého krmiva. Vlastně obsahují těch toxických látek mnohem víc než svalové maso.
A nejen to. Zvířata jsou často chována v nedůstojných podmínkách a velice strádají a také stres ze smrti, když je vedou na porážku je v mase ukotven po jejich smrti. I lidem se přece sevře žaludek, když se něčeho bojí a i zvířata jsou vnímaví tvorové :-) a ne jen „velkovýrobny masa“ :-) a cítí, co se s nimi bude dít.

Ono i s lidmi je to složité.

Kdo se rozhodne maso nejíst, najde si způsob, jak si ho nahradit a nestrádat. Kdo ho chce však jíst, najde si zase důvod, jak si to obhájit, aby měl v duši klid.

Jíme-li maso, musíme počítat s větší zátěží našich vlastních orgánů na zpracování masa v těle a vyloučení toxinů nejen vlastních, ale i těch z masa přijatých.

Příjem masa je také o vývoji člověka a o tom, na jakou cestu se vydáváme. Kdo chce jít duchovní cestou, většinou od masa postupně upouští. Nejdříve přestane jíst maso savců, pak drůbeží a nakonec i ryby. Minerální látky a kvalitní bílkoviny lze najít v mnoha jiných potravinách a tělo nemusí strádat.

Ve světě je dost národů, kde jsou vegetariány po staletí a tito lidé jsou v moha směrech i zdravější a netrpí ani obezitou. Maso nahrazují především celozrnnými obilovinami a různými ořechy a semeny, což vše bohatě doplňují luštěninami a ovocem a zeleninou. Tloušťku nelze přičítat jenom přímo škrobům, ale nevhodné stravě a přejídání.

Když již chcete jíst maso a máte pocit, že se bez něj neobejdete, tak snad raději ještě tak z bio chovů a pak i tak raději libové, ze svaloviny a ne z vnitřku. A ne uzené, ani rádoby dietní šunky.

Nevím co máte na mysli tou rozumnou mírou. Naši předkové jedli maso 1 týdně a i to ne vždycky. V současnosti si mnoho lidí neumí představit ani jeden den bez masa :-)

Je známo, že ti co maso nejedí, nemají tolik problémů s překyselením organismu, s usazováním solí v kloubech, šlachách, cévách a nehledě i na to, že přemíra masa v lidech také budí více agresivity, protože mnoho zpevňuje a rozlaďuje rovnováhu a lidé to pak musí kompenzovat přílivem sladkého. A je z toho začarovaný kruh, který pak vede k obezitě a zdravotním problémům.
Jsme hold to co jíme :-)

Jistě, nadbytek samotných škrobů není také zdravý, to máte pravdu, však v jídelníčku mají být hlavně zelenina, ovoce a luštěniny a celozrnné obiloviny, které však neobsahují jenom samotné škroby, ale také i kvalitní vlákninu, mnoho bílkovin a mnoho minerálů. Vyvážená skladba jídelníčku pak dokáže plně nahradit maso. Maso nelze vyloučit a jen jíst svoji bývalou stravu. Je potřeba vše udělat postupně a také maso postupně nahrazovat a zařazovat celozrnnou stravu, kterou jsme doposud nejedli.

Krásně vše popisuje kolega chemický inženýr Tomáš Štancl ve své knize STRAVA A VĚDOMÍ. Vřele doporučuji ke čtení. Doopravdy je to velice perfektně a přehledně zpracovaná kniha s mnoha návody a informacemi.

Pečivo je zlo, to ano, ale především to kupované, jak slané tak sladké. Většinou je kynuté, z vymleté bílé mouky, plné cukru a tady doopravdy jen škrobů, mnohdy bez jakékoliv vlákniny.
Žitný celozrnný kváskový chleba určitě na tloušťku nepůjde. :-)

Ryby bych také nebrala za tak neškodné. Obsahují v sobě tolik různých těžkých kovů, škoda mluvit. No co vše konec konců do řek a moří vypouštíme, tak to tam pak máme, že jo :-)

Tož tak ..jen ve stručnosti k masu :-) . Je to však můj názor. Ale prosím, moji milí čtenáři, nikomu maso neberu…
Každý má právo vlastní volby dle svého pocitu, znalostí, zpracovaných informací a přesvědčení.

Krásný den přeji.
Alemari

Bombylius píše:

01. Září 2010 | 19:31

Dobrý večer.
Když jsem dospěl ke svým zdravotním problémům, musel jsme se naučit si sám vařit. Ani předtím jsem nejedl moc velké množství masa. Ostatně o tom asi svědčí to, že oproti většině mých kamarádů nebylo mým nejoblíbenějším jídlem řízek ani nic podobného, ale houbová smaženice s chlupačkami. Houby mám stále rád (jak k jídlu tak je rád hledám), ale nejraději spíš jako jáhlové rizoto, protože již na vejce ani brambory moc nejsem. Doma to bylo s masem tak.. co mě dali, to jsem snědl, ale když jsem si ho měl připravovat sám, tak mi to bylo krajně nepříjemné, takže sem tam kuřecí a posléze spíše ryby.
Ale je to zvláštní, že během posledního asi půl roku to nějak samo od sebe u mne došlo tak daleko, že i když nejsem vegetarián, maso mi již ani nechutná. Mám doma ještě nějaké ryby v mrazáku, ale jinak už nic kupovat asi nebudu. Tělo si prostě mnohem více pochutná třebas na velkých purpurových fazolích, cizrně, tofu, všelijaké zelenině nežli na mase. Cítím se potom i lépe než po konzumaci masa a tělo si toho asi samo všimlo nebo nevím.
Samozřejmě uvidím, jak to bude dál, ale teď to prostě takhle cítím.
Mějte se moc krásně.

Alemari píše:

01. Září 2010 | 21:05

Zdravím Bombyliusi a děkuji za příspěvek. Tak to máme nějak podobné s tím masem :-)
Tělo si doopravdy asi řekne samo nejlépe…
Mějte se též pěkně.
Alemari

Bombylius píše:

25. Srpen 2010 | 16:34

Přeji krásný den.
I já se musím připojit. Také jsem před několika lety po objevení problémů začínal a hledal co a jak. K určitým zásadám jsem se dopracoval časem sám. Vy to máte nádherně vše shrnuté v jednom článku. Samozřejmě mi sem tam něco vyhovuje jinak, přeci jen každý jsme trochu jiný, ale jinak je to velmi přínosný článek, obzvláště pro někoho, kdo teprve třeba ted objevil, že již nemůže jíst věci jako a dřív a neví kde hledat, kam se obrátit. Mně osobně Vaše stránky v začátku pomohly asi nejvíce ze všeho, co jsem na internetu našel. Jen myslím, že to chce změny aplikovat pomalu a postupně a pak to není problém.
Musím říci, že při tom, když člověk někam jede, je to se stravováním občas problém. Já sem tam jezdím na dovolenou pod stan nebo třeba na několikadenní výlet pod širák a bohužel v restaurující, kolem kterých jdu, si téměř nic dát nemohu, ale je skvělé, že kamrádka již za ty roky pochopila, že mi je pak opravdu špatně a již mne do ničeho nenutí, a když nás je víc, i pomůže, takže to pak již nevypadá, že se jen vymlouvám. Protože lidé jinak nechápou a neustále slyším jen: "Si dáš s námi ne... no přece to ti nic neudělá ..jednou prosím tě" atd. Jak se říká, podle sebe soudím tebe, ale jak má člověk nějakou oporu, je to hned lepší.
I doma již trošku za ty těch několik let pochopili, i když ne uplně, a občas, když i zcela konzervativní jedinci jako třeba můj bratr nevěří vlastnímu jazyku, když si s odporem tedy dá tu Broklolicovou polévku z Vašeho skvělého receptu (protože nic jiného není) a již dopředu se tváří: "bléééé, to nebude dobré" a ejhle, ono je to výborné. To samé tatínek, který si velmi pochvaloval zase Vaše fazolové lusky v ovesné omáčce. Je pravdou, že já moc nesolím, neboť jsem soli odvyknul stejně jako cukru, takže si jídlo musí vždy přisolit.
Vždy se moc těším na snídani, neboť jsem se naučil zde na stránkách snídat různé kaše. Mňam.
Jen jsem se chtěl zeptat, vím, že kváskové pečivo je zdravé nebo to tak alespoň chápu, ale osobně mě i tak dělá větší problémy než třeba Vaše nekynuté placky, i pokud použiji stejné suroviny tj. ze žitné mouky. Myslel jsem, že by tomu mělo být naopak nebo se pletu?
Mějte se moc krásně a ještě hodně hodně receptů, u kterých já osobně vždy vím, že si moc a moc pochutnám. Samozřejmě si je občas upravím podle toho, co mi třeba nedělá dobře.

Alemari píše:

28. Srpen 2010 | 08:36

Zdravím milý Bombyliusi!
Děkuji za Váš příspěvek. Jojo, je to tak, soucítím s Vámi. Máte pravdu, ale musíme neklesat na mysli. Lidé se probouzí :-).

Jsem ráda, že Vám změny pomáhají zvládat problémy. Vím o čem píšete, sama již také jím hodně jinak, aby mi bylo dobře.

K Vašemu dotazu. Zkuste si ten žitný chlebík na sucho orestovat na pánvi z obou stran na takovou měkkou topinku. Bude lépe stravitelný. Mimo jiné, chutná mi takto ještě více. Je pravda, že nekynuté pečivo problémy většinou nedělá vůbec, ale kváskové pro citlivé zažívání může i tak, pokud se třeba i ještě špatně nakombinuje.

Mám také vyzkoušeno, že i zdravá strava se nemá jíst ve spěchu a v časové tísni, pak to tráví také špatně a stalo se mi, že jsem i po dělené stravě měla zrychlené trávení či vlastně nestrávení s následným dokonalým vyčištěním :-) A bylo to jídlem ve spěchu. Stále se máme co učit a naše tělo nás vede :-).
Mějte se hezky.
Alemari

Tanka píše:

29. Srpen 2010 | 11:32

Děkuji za Váš komentář k masu, budu o tom asi teď víc přemýšlet.. třeba ho časem vyloučím úplně..
Měla bych ještě jeden tip k těm dochucovadlům - nevím, jestli znáte, ale výborná je italská omáčka pesto. Připravuje se pouze z bazalky, olivového oleje, česneku a malého množství piniových oříšků a parmazánu. Určitě ji zkuste, myslím si, že všechny tyhle suroviny jsou "neškodné" a malá lžička pesta udělá s každým jídlem úplné divy :o)

Alemari píše:

29. Srpen 2010 | 13:04

Děkuji za připomenutí toho pesta. Ano, milá Tanko, znám je znám a také ho mám moc ráda. Dříve jsem ho dosti kupovala. V malém množství mi neškodí a mám vždy co dělat, abych to „malé“ množství udržela…:-)

Jinak ho mám právě připraveno v „koňské“ dávce doma v lednici, protože je tak levnější. Mám již vyzkoušeny dvě varianty a čekají též na vydání. Jedna s kešu oříšky a obyčejným eidamem a druhá nyní s dýňovými semínky a lněnými semínky bez sýru.

Oboji jsem dělala s česnekem, bazalkou. olivovým olejem, též s přídavkem slunečnicového oleje a u jednoho i světlicového.

Nevím, které pesto bylo lepší, ale i to co máme právě připraveno je výborné s ledasčím :-)

Postup přípravy a i poměr ingrediencí mám již poznačen a tak ho postupně pak také vydám, i když si myslím, že na jeho přípravě není co zkazit. Lze tam vyzkoušet jako oříšky či semínka cokoliv nás napadne, i když se to asi od tradičního italského pesta poněkud vzdálí :-).

Zdraví Alemari.

Vendulka píše:

30. Srpen 2010 | 06:14

Krásný (už zřejmě podzimní) den Vám přeji, milá Alemari. Jen bych ráda zareagovala, a to sice, že opět velmi a velmi děkuji za Vaše stránky, toto Vaše shrnutí již pro mě osobně není ničím novým, protože jsem pročetla Vaše stránky odshora dolů a zase nazpátek, a tak jsem se již s Vašimi postoji setkala - a musím říct, že krásně notují s mým vnímáním- i když ne vždy je vše dokonalé a vždy je co zlepšovat, ale jinak by to snad ani nešlo :-)- ale je moc dobře, že jste vydala i toto další shrnutí, člověk si jej rád znovu připomene, a jak již psal Bombylius, může být krásným vodítkem pro ty, kteří teprve hledají. Myslím, že takováto změna stravování je jedním z prvních kroků k uvědomění si...a stravováním to pro ty, co chtějí, nekončí...naopak- může začínat :-). Ještě jednou Vám moc děkuji za Vaše krásné stránky plné nejenom výborných receptů a návodů, komentářů a inspirace, ale i mnoho pohlazeních pro dušičku...
S láskou, V.

Alemari píše:

30. Srpen 2010 | 06:38

Ach, Vendulko milá, děkuji Vám za krásná slova, která jsou mi také pohlazením duše, nejen do dnešního pošmourného rána :-)
I přes ten déšť zde v Brně Vám přeji nádherný den.
Za lásku moc děkuji, posílám svou Vám a všem dalším hledajícím…
Alemari

ipaletova píše:

06. Září 2010 | 14:59

Milá Alemari, nedávno jsem našla tyto stránky a hned jsem si je uložila do "oblíbených". Teprve letos jsem se začala zajímat o zdravou stravu, ke které jsem došla díky tomu, že jsem asi před 2 lety dost přibrala, byla mi zjištěna snížená funkce štítné žlázy, a tak jsem se s tím tak nějak smířila. Ale letos jsem se rozhodla, že to tak dál nejde a začala jsem někdy v dubnu tím, že jsem si jídlo rozdělila do 5 porcí a dodržovala jsem 3-hodinový odstup mezi jednotlivými jídly. Taky jsem začala více pít vodu bez bublinek, a to až 3 litry denně, případně zelený čaj. A jak postupoval čas, tak jsem vyměnila bílý cukr za třtinový, v současnosti už začínám používat pšeničný slad, bílou mouku jsem začala dávat napůl s celozrnnou, začala jsem jíst různé pohankové, špaldové, kukuřičné kaše, místo kakaa používám karob apod. Nejde to najednou, takže to dělám postupně. Již jsem prostudovala spoustu článků o zdravé stravě a udělala jsem si názor ten, že nic se nemá přehánět. Maso jsem nikdy moc nemusela, a když mě jednou za čas přepadne na maso chuť, tak si ho prostě udělám. Tvrdý alkohol nepiju vůbec, ale občas si dám suché víno, v létě pivo, jelikož jsem se dočetla, že dle nedávného výzkumu bylo zjištěno, že nejdříve umírají lidé, kteří alkohol nepijí vůbec, pak silní alkoholici, a nejdéle žijí lidé, kteří si alkohol sem tam dopřejí. Ale toť samozřejmě jen můj názor, velice vám fandím a i nadále sem budu chodit čerpat inspiraci. Ivana

Alemari píše:

06. Září 2010 | 18:35

Milá Ivanko, děkuji za Váš komentář. S tím vínem jsou názory různé. Velmi střídmě a jen občas příležitostně snad neublíží. Doopravdy si myslím, že změny by měly být postupné a i jasnovidec Edgar Cayce sdělil, že červené víno s žitným chlebem může být občas použito jako kvalitní večeře, ale jen v této kombinaci :-) Ale vše je jen na Vás, já víno do zásad neuvádím.

Na ostatní Vám odpovím postupně :-)
Srdečně zdravím.
Alemari

Renanka píše:

06. Březen 2011 | 11:19

Dobrý den,

ráda bych se zeptala na něco málo o kombinaci potravin. Nejsem si přesně jistá, co se může kombinovat. Je to bílkovina + zelenina, sacharid + zelenina nebo zásadité + neutrální, kyselé + neutrální? A kam můžu zařadit sojové kostky, tofu, sojové mléko? Jsou pomazánky z luštěnin (třeba cizrna, čočka, fazole) kombinovatelné s pečivem? A dají se sojové kostky kombinovat s bulgurem, kuskusem, rýží, bramborama? Sice jsem se již do některých knih dívala na podobné informace, ale mám pocit, že jsem nenašla vše, co potřebuji vědět a některé články si odporují. Někdy nevím, čemu věřit. Dále jsem se Vás chtěla zeptat, co byste mně doporučila na oběd, pokud nenavštěvuji jídelnu? Je vhodné pečivo s pomazánkou z luštěnin a zeleninou? Tavené sýry a tvrdé se prý s pečivem kombinovat nemají. Ale jen pečivo s máslem je pro mě někdy nedostačující. A jak velká by měla být porce doma připraveného jídla (jaké množství pečiva a něčeho nebo něco zcela odlišného) ? Snad jsem si vzpoměla na vše, co jsem chtěla a moje vyčerpávající otázka obdrží jasnou odpověď, za kterou již teď moc děkuji. Přeji příjemný zbytek dne :-)

Alemari píše:

08. Březen 2011 | 15:32

Dobrý den Renanko. Vaše otázky jsou skutečně vyčerpávající :-)
Uvedené obojí kombinace potravin jsou podle mě správné. Kombinace jídel není jednoduchá záležitost, protože některé potraviny obsahují vlastně neslučitelné složky již přímo v sobě a musíme také brát v úvahu potřeby našeho těla.
Osobně se mi také nedaří vše vždy kombinovat dle knih a pravidel, sice se snažím, ale při odchýlení si proto hlavu nelámu. Pomazánky z luštěnin jsou dle mě slučitelné s pečivem. Nejsem vševědoucí, jen to tak cítím a tyto kombinace mi nevadí, ale nejím je zas tak často. Při zdravém trávení lze kombinovat i sojové kostky s uvedenými přílohami, ale dělená strava to podle mě není.
Člověk se musí stále učit a doporučuji Vám věřit co nejvíce svým pocitům.
Ostatní Vaše dotazy již směřují na osobní poradenství a to přes web nedělám. Prosím, přihlaste se na poradenství do Poradny, vše s Vámi ráda proberu.
S pozdravem
Alemari

Ladas píše:

05. Srpen 2011 | 16:22

Milá Alemari,
i já děkuji za pěkné a inspirující stránky. Snažím se přejít na zdravý způsob stravování. Nezdařilo se mi to zatím úplně, ale jisté změny jsem již v našem jídelníčku nastavila a postupně se snažím o další.

Ráda bych se zeptala na Váš názor ohledně vyvážené zdravé stravy. V každé knize o zdravé stravě se dočítám o velkém významu luštěnin, o tom, že by se měly zařazovat do jídelníčku prakticky denně, atd.
Mým problémem je, že jsem na luštěniny alergická. Jediná luštěnina, která mi nedělá akutní problémy, je soja. Jím ji, ale dle laboratorních testů, jsem alergická i na ni.

Čím lze plnohodnotně luštěniny ve stravě nahradit tak, aby tělu nic nechybělo?

Děkuji za váš názor
Lada

Alemari píše:

21. Srpen 2011 | 19:46

Milá Ladas, děvče milé, co s Vámi?
Co tahle přijít na poradenství a potraviny vytestovat aspoň kinezilogicky? Nebo si najděte někoho poblíž, kdo má EAV přístroj a může Vám pomoci přes energetické dráhy s vytestováním vhodných potravin.

Místo luštěnin bych zkoušela kozí, ovčí sýry, ovčí tvaroh, nesolený ovčí sýr, třeba i žinčicu, prostě kde jsou kvalitní bílkoviny. Ty jsou jinak v řasách, chlorella a spirulina, pak mandle, mák, sezam, a další semínka, např. slunečnice, ale to by bylo lepší vše vytestovat.

Možná také pročistit tělo a zbavit se alergie by pomohlo…To chce však více podrobných informací z obou stran a tak asi jedině osobní setkání, kdybyste měla zájem.

Přeji pěkný večer a omlouvám se za zpoždění s odpovědí.
Alemari

lucka.sun píše:

15. Leden 2012 | 08:39

Milá Alemari, na základě Vašich úžasných stránek jsem si pořídila i Vaši knihu, abych měla Vaše recepty neustále při sobě. Narazila jsem v ní na článek Zásady pro zdraví. Chtěla jsem se zeptat...pro dobrou funkci trávicího systému je důležité od sebe jednotlivá jídla též časově oddálit...jaké časové rozmezí by mělo být mezi jídly? A když mám po obědě chuť na něco sladkého, tak za jak dlouho je rozumné si to potěšení dopřát? A co říkáte na pítí mezi jídly či po jídle...Já jsem četla, že je lepší počkat půl hodinky a pak se teprve nečeho napít, na což nejsem zvyklá...
PS: Tento dotaz už jsem tu psala, ale nikde ho tady nevidím, protože se mi nějak pobláznil net :-). Děkuji za informace. Přeji pěkný den. Lucka

Alemari píše:

15. Leden 2012 | 19:21

Dobrý večer milá Lucko.Sun.
No, když si spočítáme tak čtyři až pět jídel za den, mělo by to oddálení být alespoň tři hodiny. Minimálně dvě a půl. Jen někdy měné, máme-li velký hlad a řešíme třebas hypoglykémii.

Určitě nechci nikomu nic zakazovat, jen bych doporučila, že po obědě nic sladkého, obzvláště když byl na slano. Potěšení si nechejte až tak za ty dvě tři hodiny a udělejte si z něj třebas malou svačinku a pak již jenom vyhládnout do večeře :-)

Pití mezi jídlem nedoporučuji. Voda ředí žaludeční šťávy a potrava je pak hůře trávena. Ani vodu a už vůbec ne sladké šťávy k slanému jídlu. Různé džusy nebo toniky atd. Po jídle též ne, má to stejný efekt.
To, co jste četla je správné. Pít minimálně půl hodiny po jídle a i déle. Neředit žaludeční obsah. Tělo má co dělat i tak :-)
V žaludku je kyselina solná, je to razantní kyselina pro rozklad potravy a když ji naředíme, tak je méně účinná.

Člověk občas mění i své zvyklosti, ale jen když chce a uzná dané za správné. Jednejte jenom svobodně. A vězte, že i výjimka občas potvrzuje pravidlo. :-)
Alemari
P.S. Váš komentář, na který tímto odpovídám, milá Lucko, přišel jako první. Jiný tu nebyl. Asi to zavinil ten „net“ .-)

lucka.sun píše:

16. Leden 2012 | 09:55

Mockrát děkuji za odpověď...Potěšení si pak o to víc užiju a možná ve větším množství :-)...můj tříletý syn si z Vaší kuchařky vždycky vybírá a volba padne na něco sladkého a vždycky se ptá, jestli to taky tak dokážu :-)...no snažím se!! Pěkný den naplněný vším, co máte ráda Lucka

Alemari píše:

16. Leden 2012 | 12:53

Rádo se stalo, milá Lucko a děkuji za přání.

Ještě doplňuji k tomu pití. Doporučuji to praktikovat tak, že se napijeme půl hodiny (nejméně 15 minut) před jídlem a pak ta potřeba pít při jídle mizí.
Musí se na to nejdříve pamatovat, ale časem se z toho stane zvyk. Voda se netráví, i když nás lehce zasytí. Připraví žaludek, pročistí ho a dodá nám i apetit .

Občas se říká, že „hlad je převlečená žízeň“. **:-) Je dobré tělo nejdříve uspokojit pitím a pak teprvé po nějaké době jíst. Polévka se v tomto případě nebere jako tekutina, ale jako jídlo. Ta je již trávena.

Držím palce, ať se Vám daří jak při vaření, tak v životě.
Zdravím.
Alemari

lucka.sun píše:

16. Leden 2012 | 13:34

A co takhle karobový nápoj s kardamonem...bere se jako pití nebo jako součást třeba snídaňové kaše?
Větu "hlad je převlečená žízeň" má v oblibě můj manžel, když si chce dát pivečko :-). Děkuji a příjemný zbytek dne Lucka

Alemari píše:

16. Leden 2012 | 16:13

Je to součást snídaně :-), milá Lucko.
Alemari

kubamil99 píše:

16. Leden 2012 | 21:34

Dobrý večer paní Alemari,

krom různých rostlinných nápojů si rád při snídani k jakékoli kaši ať už z různých vloček a klíčků, pohanky, jáhel či krupice dopřeji nápoj "Caro". Nemá sice s ekologickým zemědělstvím nic společného, ale ráno mne přijde vhod. Ptám se na Váš názor k tomuto výrobku, neb se skládá z ječmene, inulinu, ječmenného sladu, čekanky a žita, a tudíž mi jeho zařazení do jídelníčku nepřijde nikterak zatěžující. Nápoj doplňuji sušeným rostlinným nápojem nebo kravským mlékem. Doposud stále preferuji mléko živočišného původu, jež mi nedělá potíže.
Patří stále do snídaně, nebo je jej vhodné pít se značným odstupem?

Děkuji mnohokrát za Vaši odpověď!
Jakub Míl

Alemari píše:

17. Leden 2012 | 08:20

Dobrý den přeji, milý Jakube. Na „Caru“ neshledávám zatím nic zatěžujícího. Ba naopak, je to chutná a rychlá alternativa klasické obilné „kávě“, která vyžaduje již určitý čas na uvaření. Mně osobně také chutná.
Mléko živočišného původu, ať již kravské nebo kozí, necítím, že by se muselo dávat úplně zvlášť. Ke snídani bych ho ještě přiřadila, do kávy, do kaše atd. To pak spíš asi odpoledne, pokud jej chcete pít také, bych ho dala samostatně jako svačinku.
Zdravím.
Alemari

Nahoru